Září 2024 se do české historie zapíše mezi období, ve kterých naše města a vesnice zasáhla velká voda. Za posledních třicet let jsme ničivé záplavy celorepublikového rozměru zažilI v roce 1997 a 2002. Není divu, že s většími obavami sledovali lidé vývoj počasí tam, kde ničivost vodního živlu v minulosti zblízka poznali. To je případ i města Opavy a jejího okolí.  

Největší obavy souvisely s toky v povodí Odry, zejména s řekou Opavou a jejími jesenickými přítoky a s řekou Moravicí. „Sledovali jsme veškeré zprávy od meteorologů a zejména on-line regionální zpravodajství. Města a obce na povodí těchto řek se postupně připravovaly na příval vody, málokdo věřil, že předčí povodeň z roku 1997,“ říká Zdeněk Sobotka, policista a člen předsednictva policejních odborů. 

Ten sledoval situaci zblízka v místech, které dobře zná a v lokalitě, kterou považuje za svoji domovinu. Jak sám vypráví, po dřívějších povodních se na Moravě odvedlo neskutečně mnoho práce s opravami a úpravami koryt potoků a řek, které se vlévají do Opavy a Moravice. Někde se však již dlouhá léta potýkají se zatvrzelými vlastníky pobřežních pozemků, a ne všechny práce se dokončily. To platí i u projektu přehrady Nové Heřminovy, kde se s výstavbou ani nezačalo, a to kvůli námitkám a protestům ekologických aktivistů.  

„V povodí zmíněných řek již stojí přehrada Kružberk a na Opavě přehrada Slezská Harta, která byla napuštěna během pár dnů při povodních 2002. Hydrologové na základě prognóz požadovali výstavbu další přehrady, která by obyvatele povodí ochránila. Marně. Povodeň přišla v ničivé síle daleko větší než v roce 1997. Po cestě z jesenických úbočí strhávala stavby, ničila silnice, mosty a majetek. Když se přiblížila městu Krnov, byly zcela jasné a nezvratné prognózy totální zkázy v okolí říčního toku, což se bohužel potvrdilo. Další na řadě bylo město Opava a její městské části od Krnova, přes Kateřinky až po Komárov, směrem na Ostravu,“ popisuje situaci několika zářijových dní Sobotka.  

Když řeka protékala několikasetmetrovým řečištěm, brala lidem majetek, poškozovala nemovitosti a uvrhla je do situace blízké bezdomovectví, nezbylo než mobilizovat síly a prostředky a začít pomáhat. Kromě fyzické účasti na likvidaci následků, na které se podílely desítky, stovky a později až tisíce dobrovolníků, vedle stovek příslušníků IZS a AČR, byly organizovány i lokální povodňové sbírky.   

„Zrodila se tedy myšlenka pomoci materiální, proto jsem oslovil vedení Nezávislého odborového svazu Policie ČR a předsedy základních organizací působících v Opavě, abychom zkusili materiálně pomoci. Vedení svazu se také spolupodílí na společné sbírce s Nadací policistů a hasičů. Jednotliví předsedové z Opavy či Ostravy a také předseda NOS PČR Tomáš Machovič přislíbili každý pomoc ve výši 10 tisíc korun, takže jsme v krátké době shromáždili 40 tisíc korun,“ popisuje policejní odborář Sobotka a dodává, že právě rychlost, se kterou se do pomoci policisté mezi sebou pustili je zásadní.  

Část peněz šla okamžitě na pomoc kolegům – příslušníkům, kteří na exponovaných místech sloužili, ať již na uzávěrách mostů a cest nebo v rámci hlídkové činnosti v zasaženém území. To vše v napjaté a zdraví i život ohrožující situaci. Ze sbírky se kolegům zajišťovalo například i občerstvení. Převážná část prostředků však šla na další okamžitou pomoc v několika následujících dnech – dětskou výživu, dětské ubrousky, hygienické a čisticí prostředky, holínky, smetáky, rukavice, prací a čisticí prostředky, úklidové prostředky a další potřebné vybavení.  

„Požadavku na zakoupení elektrocentrál a vysoušečů jsme vyhovět nemohli, ale nabídli jsme možnost úhrady jejich pronájmu, čehož centra povodňové pomoci nevyužily.  Osobně jsme byli nakoupené věci předat, převzetí provázely emoce umocněné nadějí v každý další lepší den, bez dešťových přeháněk a s klesající hladinou vodních toků. Ač byly způsobeny škody za stamiliony, či větší, udělali jsme alespoň něco málo pro jejich nápravu. Velký dík tak patří všem členům základních organizací Nezávislého odborového svazu PČR, které se na pořízení pomoci podílely a jejich vedení, které tuto myšlenku podpořilo a pomohlo uskutečnit,“ zakončuje Zdeněk Sobotka, který zažil v různé formě povodeň již třikrát a se znalostí situace zatopení prostor domu doufá, že nyní již zvítězí zdravý rozum a všechna zamýšlená, leč do nynějška nerealizovaná preventivní a ochranná opatření se zrealizují.