Tak jsme si zase přečetli v časopisu Reflex, jak ty zpropadené výsluhy škodí policii, celníkům a celé společnosti, sice bez bližší analýzy, srovnání a především znalosti, ale se zcela jasným závěrem, že jde přežitek minulého režimu a je tedy potřeba ho nyní zmodernizovat zrušením. Dalo by se říci, „Kde ti soudruzi z NDR udělali chybu?“, jenže institut výsluh nevynalezl minulý režim, ale je i součástí kultury západní, včetně spojených států, a to i u vojáků a leckde i civilní státní služby. Proč tam tak činí? Asi tam zřejmě nedosáhli takové hloubky zamyšlení nad oprávněností výsluh pouze v takových případech, kdy někdo přijde při službě o ruku a nohu, jak jsme se zde také dočetli. Sama představa, že by peníze ušetřené na výsluhových nárocích skončily na výplatních páskách policistů je v naší vypečené kotlině celkem úsměvná. Vyslovené pohoršení, že jde o peníze nezdaněné trochu nedomýšlí skutečnost, že tento příspěvek má charakter dávky a ne zdanitelné mzdy, což se před lety velice hodilo při snížení valorizace tohoto příspěvku o polovinu i pro ty, kteří odcházeli podle zákona, který zaručoval stejnou valorizaci jako důchody. Ono, jak se kdy co hodí, že? A tvrzení, že výsluhy zapříčiňují úprk zkušených policistů ze služebního poměru určitě nevychází ze znalosti prostředí, nicméně přiznáváme, že se může stát pravdivým, a to pokud tento úprk zapříčiní neustálé osvícené reformy, zpochybňování výsluhových nároků a erudované články jako je ten, co jsme si se zájmem přečetli.
Milan Synek a Tomáš Machovič