Tato kolektivní smlouva se vztahuje na zaměstnance Policie ČR podle zákoníku práce.
O
z n á m e n í
vedoucího analyticko
legislativního odboru
Policejního prezidia
České
republiky,
kterým se
uveřejňuje Kolektivní
smlouva
(1) Pro potřeby útvarů
Policie České republiky se uveřejňuje v plném znění Kolektivní smlouva uzavřená
dne 3. prosince 2009 mezi Ministerstvem vnitra, krajskými ředitelstvími Policie
České republiky, Koordinačním výborem základních odborových organizací
občanských zaměstnanců Policie České republiky Odborového svazu státních orgánů
a organizací a Nezávislým odborovým svazem Policie České
republiky.
(2) Zrušuje
se
a) Kolektivní smlouva mezi Policií České
republiky, Koordinačním výborem základních odborových organizací občanských
zaměstnanců Policie České republiky Odborového svazu státních orgánů a
organizací a Nezávislým odborovým svazem Policie České republiky, která byla
uzavřena dne 12. března 2007 a která byla uveřejněna ve Sbírce interních aktů
řízení Policejního prezidia České republiky čá. 64/2007,
b) Dodatek č. 1 ke Kolektivní smlouvě, který
byl uveřejněn ve Sbírce interních aktů řízení Policejního prezidia České
republiky čá. 272/2007,
c) Dodatek č. 2 ke Kolektivní smlouvě, který
byl uveřejněn ve Sbírce interních aktů řízení Policejního prezidia České
republiky čá. 84/2008,
d) Dodatek č. 3 ke Kolektivní smlouvě, který
byl uveřejněn ve Sbírce interních aktů řízení Policejního prezidia České
republiky čá. 151/2008.
Č. j.
PPR-26058-2/ČJ-2009-99OP
Vedoucí analyticko legislativního odboru
Policejního prezidia České republiky
plk. Mgr. Václav PELIKÁN v.
r.
Doporučená hesla pro
evidenci:
– kolektivní
smlouvy
–
dohody
K O L E K T I V N
Í S M L O U
V A
Změna:
SIAŘ PP ČR čá. 196/2011
SIAŘ PP ČR čá. 48/2012
SIAŘ PP ČR čá. 45/2013
SIAŘ PP ČR čá.
209/2014
SIAŘ PP ČR čá.
258/2014
1.
Česká
republika – Ministerstvo vnitra
zastoupené
ministrem vnitra Ing. Martinem PECINOU, MBA a
2.
Česká
republika – Krajské ředitelství policie hlavního města
Prahy
zastoupené
ředitelem plk. Mgr. Martinem ČERVÍČKEM a
3.
Česká
republika – Krajské ředitelství policie Středočeského
kraje
zastoupené
ředitelem plk. JUDr. Václavem KUČEROU a
4.
Česká
republika – Krajské ředitelství policie Jihočeského kraje
zastoupené
ředitelem plk. Ing. Mgr. Radomírem HEŘMANEM a
5.
Česká
republika – Krajské ředitelství policie Plzeňského kraje
zastoupené
ředitelem brig. gen. JUDr. Miloslavem MAŠTEROU a
6.
Česká
republika – Krajské ředitelství policie Karlovarského
kraje
zastoupené
ředitelem plk. Mgr. Oldřichem TOMÁŠKEM a
7.
Česká
republika – Krajské ředitelství policie Ústeckého kraje
zastoupené
ředitelem plk. JUDr. Jiřím VORÁLKEM a
8.
Česká
republika – Krajské ředitelství policie Libereckého kraje
zastoupené
ředitelem plk. Mgr. Milanem FRANKEM a
9.
Česká
republika – Krajské ředitelství policie Královéhradeckého
kraje
zastoupené
ředitelem plk. JUDr. Petrem PŘIBYLEM a
10.
Česká
republika – Krajské ředitelství policie Pardubického kraje
zastoupené
ředitelem plk. Mgr. Radkem MALÍŘEM a
11.
Česká
republika – Krajské ředitelství policie kraje Vysočina
zastoupené
ředitelem plk. Mgr. Josefem BAČKOVSKÝM a
12.
Česká
republika – Krajské ředitelství policie Jihomoravského
kraje
zastoupené
ředitelem plk. Mgr. Tomášem KUŽELEM a
13.
Česká
republika – Krajské ředitelství policie Olomouckého kraje
zastoupené
ředitelem plk. RNDr. Jaroslavem SKŘÍČILEM a
14.
Česká
republika – Krajské ředitelství policie Zlínského kraje
zastoupené
ředitelem plk. Ing. Bedřichem KOUTNÝM a
15.
Česká
republika – Krajské ředitelství policie Moravskoslezského
kraje
zastoupené
ředitelem plk. Mgr. Bc. Tomášem TUHÝM
na
straně jedné
a
1.
Koordinační výbor
základních odborových organizací občanských zaměstnanců Policie České republiky
Odborového svazu státních orgánů a organizací
zastoupený jeho
předsedou Mgr. Petrem PACHEREM a
2.
Nezávislý odborový svaz
Policie České republiky
zastoupený jeho
předsedou JUDr. Milanem ŠTĚPÁNKEM
na
straně druhé
uzavírají tuto
kolektivní smlouvu (dále jen „smlouva”).
Čl.
1
Úvodní
ustanovení
Smlouva vychází ze
zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů,
zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen
„zákoník práce“), a dalších právních předpisů. Upravuje individuální a
kolektivní vztahy mezi Českou republikou, za kterou jednají organizační složka
státu Ministerstvo vnitra a organizační složky státu krajská ředitelství Policie
České republiky (dále jen „zaměstnavatel“), a zaměstnanci zařazenými v Policii
České republiky (dále jen „zaměstnanec“). Současně vymezuje vzájemné vztahy
zaměstnavatele s příslušnými odborovými orgány odborových organizací působících
v rámci zaměstnavatele (dále jen „odborový orgán“).
Čl.
2
Spolupráce
zaměstnavatele a odborových orgánů
(1) Smluvní strany
touto smlouvou vyjadřují vůli rozvíjet vzájemné korektní vztahy s cílem zajistit
sociální smír. Za tím účelem se zavazují plně respektovat postavení a pravomoci
zaměstnavatele i odborových orgánů vyplývající z právních předpisů a této
smlouvy.
(2) K zabezpečení
činnosti odborového orgánu zaměstnavatel podle svých provozních
možností
a) poskytne bezplatně a v přiměřeném rozsahu
místnosti vybavené standardním kancelářským nábytkem včetně spojovací a
výpočetní techniky, s napojením na Intranet; bude hradit nezbytné náklady na
provoz a náklady na potřebné podklady. Umožní počítačové zpracování odborového
účetnictví s licencí koupenou odborovým orgánem. Pro předsedu a místopředsedu
Koordinačního výboru základních odborových organizací občanských zaměstnanců
Policie České republiky Odborového svazu státních orgánů a organizací (dále jen
„koordinační výbor“) umožní přístup k Internetu,
b) zřídí ve svých podatelnách přihrádku a
umožní využívat k vnitřní distribuci jeho pošty své kurýrní
služby,
c) umožní bezplatné využití svých místností
(např. zasedací místnosti, učebny, jídelny, účelová a školící zařízení apod.) k
plnění úkolů,
d) věcně příslušná mzdová účtárna předá na
vyžádání odborového orgánu roční jmenovitý výpis sražených členských příspěvků
členů odborové organizace za příslušný kalendářní rok,
e) k plnění pracovních úkolů poskytne
bezúplatně zaměstnavatel prostřednictvím příslušného vedoucího územního
pracoviště předsedovi a místopředsedovi koordinačního výboru služební dopravní
prostředek, pokud to zaměstnavateli plnění služebních úkolů umožní, a to za
podmínek stanovených příslušnými vnitřními předpisy.
(3) Zaměstnavatel
poskytne členům odborového orgánu k výkonu funkce pracovní volno v nezbytně
nutném rozsahu s náhradou platu ve výši průměrného výdělku (§ 203 odst. 2 písm.
a) bod 1 zákoníku práce). Náhrada platu u krátkodobě uvolněných odborových
funkcionářů není spojena s povinností jeho refundace (§ 206 odst. 3 zákoníku
práce). Předsedovi a místopředsedovi koordinačního výboru zaměstnavatel poskytne
pracovní volno ve výši 50 % pracovní doby s náhradou platu. Za uvolněné odborové
funkcionáře hradí zaměstnavatel zdravotní a sociální pojištění (§ 25a zákona č.
589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku
zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a § 26a zákona č. 592/1992 Sb., o
pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 161/1993 Sb.).
Další uvolnění na zbytek pracovní doby u předsedy a místopředsedy koordinačního
výboru pro ostatní odborovou činnost budou odborové organizace hradit
refundací.
(4) Zaměstnavatel
předloží jednou za 2 měsíce odborovému orgánu prostřednictvím personálního
pracoviště seznamy zaměstnanců, jimž vznikl pracovní poměr, s těmito údaji:
jméno/a/, příjmení, útvar zařazení, platová třída a povolání. V případě, že ve
sledovaném období dojde ke skončení pracovního poměru, doplní se seznam o jeho
důvod s odkazem na příslušné ustanovení zákoníku práce. Tím není dotčeno
ustanovení § 61 zákoníku práce.
Čl.
3
Zajištění
informovanosti odborového orgánu
(1) Zaměstnavatel
zajistí informovanost odborového orgánu průběžným zasíláním svých interních aktů
řízení týkajících se pracovněprávní oblasti.
(2) V zájmu účelné a
věcné spolupráce si obě smluvní strany budou včas a v nezbytném rozsahu
poskytovat informace o změně své organizační struktury včetně změn v obsazení
funkcí vedoucích zaměstnanců, kteří právně jednají v pracovněprávních vztazích
na straně zaměstnavatele a v obsazení funkcí na straně odborového orgánu.
Zaměstnavatel zajistí spolupráci na tomto úseku prostřednictvím personálního
pracoviště, odborový orgán prostřednictvím svého předsedy, případně jiného
pověřeného člena.
(3) Zaměstnavatel
zajistí plnění svých zákonem uložených povinností vůči odborovému orgánu
prostřednictvím vedoucích zaměstnanců, do jejichž věcné gesce je konkrétní
problematika svěřena.
Čl.
4
Kontrolní činnost
odborového orgánu
(1) Zaměstnavatel
souhlasí s tím, že odborový orgán může provádět kontrolní akce zaměřené na
dodržování pracovněprávních předpisů, předpisů a závazků vyplývajících
z kolektivní smlouvy. Odborový orgán informuje zaměstnavatele v dostatečném
časovém předstihu o zamýšlených kontrolních akcích včetně termínu jejich konání,
a to i prostřednictvím dálkového přístupu dat (Internet, provozovatel poštovních
služeb apod.). Následně
zaměstnavatele seznámí se závěry z provedené kontroly a s návrhem na přijetí
termínovaných opatření k odstranění zjištěných nedostatků.
(2) Smluvní strany si
budou vzájemně poskytovat potřebnou součinnost při provádění své kontrolní
činnosti. Kontrolní akce na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
případně na úseku dodržování pracovněprávních předpisů, zajistí po vzájemné
dohodě společně. Náklady vzniklé výkonem kontroly nad bezpečností a ochranou
zdraví při práci hradí zaměstnavatel.
Čl.
5
Hmotná
zainteresovanost
(1) Zaměstnavatel
zabezpečí prostřednictvím odborných útvarů zasílání souhrnných údajů o
průměrných platech občanských zaměstnanců odborovému orgánu, a to v každém
čtvrtletí kalendářního roku.
(2) Zaměstnavatel může
v souladu s § 6 odst. 1 nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech
zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů (dále
jen „nařízení vlády č. 564/2006 Sb.“), určit zaměstnanci
vykonávajícímu
a) činnost převážně manuálního charakteru
zařazenou v první až páté platové třídě platový tarif v rámci rozpětí platových
tarifů stanovených pro nejnižší až nejvyšší platový stupeň příslušné platové
třídy bez ohledu na délku praxe, nejméně však v platovém stupni, který odpovídá
délce započitatelné praxe pro výkon konkrétní funkce podle § 4 nařízení vlády č.
564/2006 Sb.,
b) uměleckou a uměleckotechnickou práci v šesté
a vyšší platové třídě u Hudby Hradní stráže a Policie České republiky platový
tarif tak, že zvýší platový stupeň, který odpovídá délce započitatelné praxe
podle § 4 nařízení vlády č. 564/2006 Sb., takto
1. o jeden stupeň, vykonával-li tuto práci
nejméně 1 rok,
2. o dva stupně, vykonával-li tuto práci déle
než 3 roky,
3. o tři stupně, vykonával-li tuto práci déle
než 6 let,
4. o čtyři stupně, vykonával-li tuto práci déle
než 10 let.
(3) Na základě písemné
žádosti zaměstnance zabezpečí příslušná mzdová účtárna srážky z jeho platu na
příspěvky odborovému orgánu a další srážky, o které zaměstnanec požádá, pokud je
to v souladu s právními předpisy a počítačové zpracování platů zaměstnanců to
umožňuje.
(4) Zaměstnavatel
odečte od základu daně zaplacené členské příspěvky zaplacené ve zdaňovacím
období členem odborové organizace odborové organizaci.
(5) Nemůže-li
zaměstnanec konat práce pro prostoj, který nezavinil, a není-li převeden na
jinou práci, přísluší mu náhrada platu ve výši jeho průměrného
výdělku.
(6) Při přerušení práce
způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy nebo živelní událostí se poskytne
zaměstnanci, není-li převeden na jinou práci, náhrada platu ve výši 80 % jeho
průměrného výdělku.
(7) V případě, kdy je
zaměstnavatelem nařízen souběžný výkon práce zaměstnanců při střídání
navazujících směn, započítává se toto střídání do pracovní doby, nejdéle však v
době 15 minut.
Pracovněprávní
vztahy
Čl.
6
(1) Pracovněprávní
jednání a související opatření, u kterých se ve smyslu právních předpisů
vyžaduje projednání, které je vedeno za účelem dosažení shody nebo souhlasu
odborového orgánu, budou opatřeny doložkou, z níž bude vyplývat, kdy a se kterým
odborovým orgánem byly projednány, popřípadě s jakým
výsledkem.
(2) Splatnost platu je
po vykonání práce, a to nejpozději 10. dne v kalendářním měsíci následujícím po
měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na plat. Odborový orgán v rámci
svých možností bude působit na zaměstnance, aby souhlasili s poukazováním platu
na jeden účet zaměstnance u banky nebo spořitelního či úvěrového družstva,
zejména sjednáváním výhodnějších podmínek u těchto
subjektů.
(3) Převedení
zaměstnance na jinou práci podle ustanovení § 46 zákoníku práce vždy projedná
zaměstnavatel předem s odborovým orgánem.
Čl.
6a
(1) Po
projednání s příslušným odborovým orgánem vedoucí zaměstnanec s personální
pravomocí umožní uplatnění pružného rozvržení pracovní doby zaměstnanci, který o
to požádá a provozní podmínky na pracovišti to dovolí.
(2) Do
délky stanovené pracovní doby započítá zaměstnavatel zaměstnanci 15 minut
určených na celkovou osobní očistu, pokud vykonává takovou pracovní činnost,
která ji vyžaduje, a to před skončením směny.
(3) Období,
ve kterém práce přesčas nesmí v průměru překročit 8 hodin týdně, se stanoví na
52 týdnů po sobě jdoucích.
(4) Vyžadují-li
to provozní potřeby zaměstnavatele a naléhavý zájem společnosti, a to zvláště
při plnění úkolů souvisejících s bezpečnostní situací, mimořádnými nebo
živelními událostmi a dalšími důležitými opatřeními státu, je zaměstnavatel po
dohodě se zaměstnancem oprávněn nařídit zaměstnanci pracovní pohotovost na
jiném, se zaměstnancem dohodnutém místě odlišném od pracovišť zaměstnavatele.
Teprve v rámci dohodnuté pracovní pohotovosti je zaměstnavatel oprávněn tuto
formu pracovní pohotovosti nařídit. Odměna za pracovní pohotovost v místě
trvalého nebo přechodného bydliště, mimo pracoviště, je ve všední den 10 %
průměrného výdělku a 15 % v době pracovního klidu (soboty, neděle a svátky).
Odměna za pracovní pohotovost mimo místa trvalého nebo přechodného bydliště nebo
pracoviště, je ve všední den 15 % průměrného výdělku a 25 % v době pracovního
klidu (soboty, neděle a svátky).
Čl.
6b
(1) Pracovní
volno pro překážku v práci z důvodu obecného zájmu (§ 200 až 203 zákoníku práce)
přísluší zaměstnanci od zaměstnavatele v nezbytně nutném rozsahu (na základě
písemné žádosti), a to za předpokladu, že činnost nelze provést mimo pracovní
dobu. Za nepřítomnost v práci z těchto důvodů náhrada platu zaměstnanci
nenáleží, pokud právní předpis nestanoví jinak.
(2) Zaměstnavatel
poskytne zaměstnanci na jeho žádost pracovní volno s náhradou platu na nezbytně
nutnou dobu, jestliže zaměstnanec organizovaně v obecném zájmu poskytuje osobní
pomoc při živelních událostech, jejich likvidaci nebo odstraňování jejich
následků, nebo při jiných mimořádných událostech, při nichž může být ohrožen
život, zdraví nebo majetek, pokud to provozní podmínky na pracovišti
dovolují.
(3) Pracovní
volno bez náhrady platu poskytne zaměstnavatel na základě písemné žádosti
zaměstnance v souvislosti s péčí o dítě nejdéle do doby, kdy dítě dosáhne věku 4
let.
(4) Zaměstnavatel
poskytne nad rámec podmínek stanovených pro poskytování pracovního volna
a poskytování náhrady platu v příloze nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se
stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci (dále jen
„nařízení vlády“), zaměstnanci pracovní volno s náhradou platu i v těchto
dalších případech:
a) při vlastní svatbě i za druhý den
poskytnutého pracovního volna,
b) při vstupu do partnerství podle zákona č.
115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících
zákonů, ve znění pozdějších předpisů, bude poskytnuto pracovní volno ve stejném
rozsahu jako při vlastní svatbě,
c) při účasti zaměstnance na svatbě nebo při
vstupu do partnerství rodiče 1 den,
d) při poskytnutí pracovního volna za účelem
vyhledávání nového pracovního místa, končí-li pracovní poměr z důvodů uvedených
v ustanovení § 52 písm. a) až e) zákoníku práce, vždy na 1 půlden v týdnu po
celou výpovědní dobu.
(5) Zaměstnavatel
poskytne zaměstnanci na jeho žádost pracovní volno v rozsahu 5 dnů v kalendářním
roce z důvodu jeho zdravotní indispozice. Toto volno nelze čerpat ve zkušební
době, v době pracovní neschopnosti, ošetřování nemocného dítěte mladšího než 10
let nebo jiného člena domácnosti a v době čerpání dovolené. Volno lze čerpat
pouze v celých dnech a nevyčerpané volno nelze převádět do následujícího
kalendářního roku. Za poskytnuté volno se zaměstnanci plat
nekrátí.
(6) Uzavřou-li
zaměstnanec a zaměstnavatel smlouvu o úhradě plateb veřejného zdravotního
pojištění, jehož plátcem je zaměstnavatel, za dobu poskytnutého pracovního volna
bez náhrady platu (§ 9 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním
pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů), může
zaměstnavatel zaměstnancům poskytnout pracovní volno bez náhrady platu,
nebrání-li tomu vážné provozní důvody v těchto případech:
a) k přednáškové, výukové a zkušební činnosti
nad rozsah uvedený v ustanovení § 203 odst. 2 písm. f) zákoníku
práce,
b) na další vzdělávání a kurzy nad rámec
profesního vzdělávání zajišťované zaměstnavatelem,
c) rodičům pečujícím o dítě mladší 15 let,
popřípadě o starší zdravotně postižené dítě, a to zejména v době školních
prázdnin,
d) k doprovodu zdravotně postiženého dítěte do
zařízení sociální péče nebo internátní speciální školy na nezbytně nutnou dobu
nad rámec rozsahu, vyplývajícího z bodu 8. písm. b) přílohy nařízení
vlády,
e) k doprovodu dospělého rodinného příslušníka
nebo jiného člena domácnosti do zdravotnického zařízení či zařízení sociální
péče,
f) při narození dítěte manželce (družce)
zaměstnance na 1 den, v den porodu nebo následující pracovní den (podle výběru
zaměstnance), a to nad rámec rozsahu vyplývajícího z bodu 6. přílohy nařízení
vlády; pracovní volno poskytnuté k převozu manželky (družky) zaměstnance do
zdravotnického zařízení a zpět tím není dotčeno,
g) na nezbytně nutnou dobu k zařízení úředních
formalit požadovaných pro poskytování dávky státní sociální podpory v případě,
kdy zaměstnanci na tuto dávku vznikl nárok.
Čl.
6c
(1) Odstupné
poskytované při skončení pracovního poměru podle ustanovení § 67 odst. 1
zákoníku práce se zvyšuje takto:
a) o jednonásobek průměrného výdělku u
zaměstnance, který ke dni skončení pracovního poměru dosáhl alespoň 10 let
v pracovním poměru k zaměstnavateli,
b) o dvojnásobek průměrného výdělku u
zaměstnance, který ke dni skončení pracovního poměru dosáhl alespoň 20 let
v pracovním poměru k zaměstnavateli,
c) o trojnásobek průměrného výdělku u
zaměstnance, který ke dni skončení pracovního poměru dosáhl alespoň 30 let v
pracovním poměru k zaměstnavateli.
(2) Vedoucímu
zaměstnanci odvolanému ze jmenované funkce, která se neruší, případně vedoucímu
zaměstnanci, který se výkonu takové funkce vzdal, a zaměstnavatel pro něj nemá
další pracovní zařazení odpovídající jeho zdravotnímu stavu a kvalifikaci nebo
jestliže vedoucí zaměstnanec nabízenou práci zaměstnavatelem odmítne a jeho
pracovní poměr skončí výpovědí podle ustanovení § 52 písm. c) zákoníku práce,
náleží odchodné. Výše odchodného se stanoví podle stejných kritérií jako výše
odstupného uvedená v předcházejícím odstavci. Odchodné nenáleží, pokud je
vedoucí zaměstnanec odvolán z funkce pro závažné porušení povinnosti vyplývající
z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci nebo pro soustavné
méně závažné porušování povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících
se k vykonávané práci, pro které by bylo možno mu dát
výpověď.
Čl.
6d
(1) V zájmu
dosažení spravedlivějšího a jednoduššího určení délky dovolené u zaměstnanců
s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou bude nárok na dovolenou vyplývající z
ustanovení § 213 odst. 4 zákoníku práce přepočítáván na hodiny, přičemž při
čerpání dovolené bude odepisováno tolik hodin, kolik měl zaměstnanec odpracovat
v příslušné směně. Stejný postup bude i v těch případech, kdy u zaměstnance
dojde v průběhu kalendářního roku ke změně v rozvržení pracovní doby (rovnoměrné
za nerovnoměrné rozvržení a naopak).
(2) Jestliže
poměrná část dovolené (§ 212 odst.
Čl.
7
Bezpečnost a ochrana
zdraví při práci
(1) V souladu s čl. 4
této smlouvy a ve smyslu ustanovení §
101 až 108 zákoníku práce a zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek
bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, pro
vytvoření optimálních podmínek k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při
práci oprávnění zástupci smluvních stran na příslušných stupních řízení
sjednají:
a) vždy pro příslušný kalendářní rok termíny
dílčích společných kontrol jednotlivých pracovišť a zařízení tak, aby byla
naplněna povinnost provést nejméně jednou v roce prověrky bezpečnosti na všech
pracovištích a zařízeních,
b) pro odstranění zjištěných závad odpovídající
časové harmonogramy nebo navrhnou nezbytná opatření investičního charakteru k
zařazení do plánu investic s určením priorit odstraňování závad a časovým
harmonogramem tohoto postupu.
(2) Na základě vyhodnocení míry rizik a
efektivnosti opatření, přijatých k jejich odstranění nebo alespoň
minimalizování, charakteru práce a pracovního prostředí zaměstnavatel zpracuje
po projednání s odborovým orgánem seznam pracovišť, na kterých budou
zaměstnancům bezplatně poskytovány osobní ochranné pracovní prostředky, pracovní
oděv a obuv, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky. Zaměstnavatel je povinen
udržovat osobní ochranné pracovní prostředky v použivatelném stavu a kontrolovat
jejich používání (§ 104 zákoníku práce).
(3) Odborný útvar
zaměstnavatele předloží vždy do 15. dubna kalendářního roku odborovému orgánu
zprávu o výsledcích komplexních prověrek bezpečnosti na jednotlivých
pracovištích v průběhu předchozího kalendářního roku, včetně informací o plnění
harmonogramu, sjednaného pro odstranění zjištěných závad.
(4) Zaměstnavatel
zpracuje pro každý rok přehled a vyhodnocení pracovních úrazů, ke kterým v
průběhu roku došlo. Seznam předloží do 15. dubna následujícího roku odborovému
orgánu spolu s opatřeními přijatými
k zamezení možnosti vzniku nebo opakování obdobných
případů.
(5) Zaměstnavatel
projedná s odborovým orgánem připravované zásadní změny podmínek pracovního
prostředí, hygieny práce, podmínek bezpečnosti a školení zaměstnanců o
bezpečnosti.
(6) Školení
zaměstnanců o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany
zdraví při práci bude zaměstnavatel pravidelně opakovat nejméně jednou za 3
roky.
Čl.
8
Péče o
zaměstnance
Na úseku péče o
zaměstnance zaměstnavatel v rámci svých možností bude:
a) dbát o potřebnou vybavenost a kulturu
pracovního prostředí včetně optimálního pracovního prostoru a v případě potřeby
zabezpečí bezbariérový přístup,
b) zajišťovat, aby se ve vnitřních prostorách
budov zaměstnavatele nekouřilo (§ 8 odst. 2 zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních
k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými
návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 305/2009
Sb.),
c) zřizovat na pracovištích vybavené kuchyňky
nebo kuchyňské kouty a průběžně doplňovat sociální zařízení hygienickými
potřebami,
d) umožňovat zaměstnancům využití svých
místností vhodných pro pořádání významných životních a pracovních výročí, a to
pouze za úhradu přímých nákladů,
e) vytvářet podmínky pro sportovní aktivity
zaměstnanců a zpřístupňovat jim bezplatné využití svých sportovních
zařízení,
f) umožňovat stravování důchodcům – bývalým
zaměstnancům, kteří byli v pracovním poměru k zaměstnavateli do odchodu do
důchodu,
g) umožňovat důchodcům – bývalým zaměstnancům,
kteří byli do prvního odchodu do důchodu v pracovním nebo služebním poměru
k zaměstnavateli, pobyt v rekreačních zařízeních za stejnou cenu a podle
finančních možností jako u stálých zaměstnanců,
h) zajišťovat zaměstnancům bezplatný svoz na
pracoviště a zpět v případě, že se pracoviště nachází v objektu zaměstnavatele,
v dosahu kterého není zavedena hromadná doprava. Svoz je zajišťován z místa
nejbližší zastávky hromadné dopravy dopravními prostředky zaměstnavatele. O
realizaci svozu rozhodne vedoucí zaměstnanec s personální
pravomocí.
Čl.
9
Výchovná a vzdělávací
činnost
(1) Zaměstnavatel
umožní v souladu se svými potřebami a možnostmi zaměstnancům studium na
středních, vyšších odborných a vysokých školách, a to za podmínek stanovených
právními předpisy. V případě, že zvýšení odborné kvalifikace touto formou je
nezbytné pro výkon druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě, hradí
zaměstnavatel náklady na zvýšení kvalifikace za podmínek sjednaných
v kvalifikační dohodě, a to ve smyslu ustanovení § 234 zákoníku
práce.
(2) Zaměstnavatel bude
k zajištění plnění ustanovení článku 9 smlouvy vytvářet zaměstnancům podmínky k
prohlubování kvalifikace pro výkon sjednaného druhu práce, a to na své náklady i
potřebu profesního růstu zaměstnanců v jednotlivých odborných
útvarech.
(3) Povinnost
zaměstnance uhradit náklady na vzdělání nebo jejich poměrnou část podle odstavce
1 nevznikne, jestliže na jeho pracovní poměr k zaměstnavateli bezprostředně
navazuje služební poměr příslušníka Policie České republiky. Mimo důvodů
uvedených v ustanovení § 235 odst. 3 zákoníku práce může zaměstnavatel přiměřeně
snížit nebo zcela prominout úhradu nákladů v případech hodných zvláštního
zřetele (např. sociální důvody).
Čl.
10
Fond kulturních a
sociálních potřeb
(1) Tvorbu a použití
fondu kulturních a sociálních potřeb (dále jen „fond”) rámcově upravuje
samostatná dohoda mezi odborovými orgány a zaměstnavatelem.
Jednotliví
správci fondu přijímají rozpočet a vlastní zásady pro jeho používání, přičemž
rozpočet a zásady budou opatřeny podpisovou doložkou projednávajících
stran.
(2) V souladu s článkem
4 bude zaměstnavatel informovat odborový orgán o připravovaných kontrolních
akcích věcně příslušných útvarů zaměřených na hospodaření s fondem. Odborový
orgán může navrhnout zaměstnavateli případnou účast svého
zástupce.
Čl.
11
Závěrečná a zrušovací
ustanovení
(1) Tato smlouva se
uzavírá na dobu neurčitou a lze ji vypovědět za podmínek stanovených
v ustanovení § 26 odst. 1 zákoníku práce.
(2) Smluvní strany se
dohodly, že ve společné pracovní skupině, zřizované zaměstnavatelem a odborovým
orgánem, vyhodnotí 1x za rok plnění této smlouvy. Pracovní skupina bude
oprávněna shromažďovat, posuzovat a dále využívat podklady pro přijetí změn
smlouvy, navrhovat doporučení vedoucí k nápravě zjištěných nedostatků a
předkládat zaměstnavateli a odborovému orgánu podněty do návrhu smlouvy,
připravované na následující období. Předsedu pracovní skupiny jmenuje
zaměstnavatel. Jejími členy budou delegovaní zástupci odborového orgánu a
zástupci věcně příslušných útvarů.
(3) Smluvní strany se
zavazují vzájemně se informovat o všech skutečnostech, které se jeví jako
porušování této smlouvy.
(4) Smlouvu lze měnit po dohodě smluvních stran
pouze formou písemných příloh, které se stávají nedílnou součástí
smlouvy.
(5) Tato smlouva nabývá
účinnosti dne 1. ledna 2010.
(6) Zrušuje se
Kolektivní smlouva mezi Policií České republiky, Koordinačním výborem základních
odborových organizací občanských zaměstnanců Policie České republiky Odborového
svazu státních orgánů a organizací a Nezávislým odborovým svazem Policie České
republiky, která byla uzavřena dne 12. března 2007 a uveřejněna ve Sbírce
interních aktů řízení Policejního prezidia České republiky čá. 64/2007, ve znění
dodatků.
(7) Schválenou
smlouvu bude zaměstnavatel neprodleně publikovat ve sbírce interních aktů řízení
zaměstnavatele. Stejně tak bude publikovat její přílohy. Odborové orgány seznámí
zaměstnance s obsahem smlouvy včetně příloh nejpozději do 15 dnů od jejich
uzavření.
Č. j.
V Praze dne 3. prosince
2009
Ing. Martin PECINA,
MBA v. r.
ministr vnitra
plk. Mgr. Martin
ČERVÍČEK v. r.
ředitel Krajského
ředitelství policie hlavního města Prahy
plk. JUDr. Václav
KUČERA v. r.
ředitel Krajského
ředitelství policie Středočeského kraje
plk. Ing. Mgr. Radomír
HEŘMAN v. r.
ředitel Krajského
ředitelství policie Jihočeského kraje
brig.gen. JUDr.
Miloslav MAŠTERA v.
r.
ředitel Krajského
ředitelství policie
Plzeňského
kraje
plk.
Mgr. Oldřich TOMÁŠEK v.
r.
ředitel Krajského
ředitelství policie Karlovarského kraje
plk. JUDr. Jiří
VORÁLEK v. r.
ředitel Krajského
ředitelství policie
Ústeckého
kraje
plk.
Mgr. Milan FRANKO v.
r.
ředitel Krajského
ředitelství policie Libereckého kraje
plk. JUDr. Petr
PŘIBYL v. r.
ředitel Krajského
ředitelství policie Královéhradeckého kraje
plk.
Mgr. Radek MALÍŘ v.
r.
ředitel Krajského
ředitelství policie Pardubického kraje
plk.
Mgr. Josef BAČKOVSKÝ v.
r.
ředitel Krajského
ředitelství policie
kraje
Vysočina
plk. Mgr. Tomáš
KUŽEL v. r.
ředitel Krajského
ředitelství policie Jihomoravského kraje
plk. RNDr. Jaroslav
SKŘÍČIL v. r.
ředitel Krajského
ředitelství policie Olomouckého kraje
plk.
Ing. Bedřich KOUTNÝ v.
r.
ředitel Krajského
ředitelství policie
Zlínského kraje
plk.
Mgr. Bc. Tomáš TUHÝ v. r.
ředitel Krajského
ředitelství policie Moravskoslezského kraje
Mgr. Petr PACHER v. r.
předseda Koordinačního
výboru základních odborových organizací občanských zaměstnanců Policie České
republiky Odborového svazu státních orgánů a organizací
JUDr. Milan
ŠTĚPÁNEK v. r.
předseda Nezávislého odborového svazu Policie České republiky