Oznámení státního tajemníka v Ministerstvu vnitra

Státní tajemník v Ministerstvu vnitra schválil dne 28. února 2019 kolektivní dohodu, jejíž plné znění se uveřejňuje.

KOLEKTIVNÍ DOHODA

uzavřená mezi:

1. Základní odborovou organizací Odborového svazu státních orgánů a organizací na Ministerstvu vnitra, zastoupenou předsedou závodního výboru Mgr. Davidem Hubeným, Ph.D.,

2. Nezávislým odborovým svazem Policie České republiky, zastoupeným jeho předsedou JUDr. Milanem Štěpánkem,

3. Základní odborovou organizací Odborového svazu státních orgánů a organizací Sekce informatiky při Ministerstvu vnitra, zastoupenou jejím předsedou Ing. Radomírem Šimkem,

(dále jen „odborové organizace“)

na straně jedné

a

služebním orgánem Ministerstva vnitra, státním tajemníkem Mgr. Jiřím Kauckým,

na straně druhé

(dále jen „smluvní strany“)

ČÁST PRVNÍ

Předmět kolektivní dohody

Čl. 1

1. Kolektivní dohodu uzavírají smluvní strany podle § 143 odst. 3 písm. a) zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o státní službě“). Tato kolektivní dohoda se vztahuje na státní zaměstnance ve služebním poměru vykonávající ve služebním úřadě – Ministerstvo vnitra – státní službu (dále jen „státní zaměstnanci“).

2. Kolektivní dohoda upravuje práva státních zaměstnanců, jakož i práva a povinnosti smluvních stran. Jejím předmětem je zlepšení zejména sociálních, zdravotních a kulturních podmínek výkonu státní služby a bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu státní služby.

3. Smluvní strany dbají o dodržování právních předpisů a služebních předpisů upravujících výkon státní služby (dále jen „služba“).

ČÁST DRUHÁ

Práva a povinnosti služebního orgánu Ministerstva vnitra
a odborových organizací

Čl. 2

Součinnost

1. Odborové organizace, které působí ve služebním úřadě, jež jsou smluvní stranou kolektivní dohody, jsou oprávněny jednat za podmínek stanovených právními a služebními předpisy upravujícími výkon služby, nebo sjednaných v této kolektivní dohodě. Odborové organizace, které jsou smluvní stranou kolektivní dohody a které současně nejsou smluvní stranou Kolektivní dohody vyššího stupně, uznávají její závaznost pro poměry mezi státními zaměstnanci, kteří jsou jejími členy, a služebním úřadem Ministerstvo vnitra.

2. Smluvní strany vyjadřují vůli rozvíjet vzájemné korektní vztahy s cílem zajistit sociální smír. Za tím účelem se zavazují plně respektovat práva a povinnosti služebního úřadu i odborových orgánů vyplývající z právních předpisů, služebních předpisů upravujících výkon služby a kolektivní dohody.

3. Služební orgán zabezpečí na základě písemných žádostí státních zaměstnanců, kteří jsou členy odborových organizací, výběr odborových členských příspěvků formou srážek z platu nebo náhrady platu.

4. Služební orgán zajistí předávání rekapitulace měsíčních srážek odborových členských příspěvků všech odborově organizovaných státních zaměstnanců příslušným odborovým organizacím a pro účely zpracování podkladů pro odpočet od základu daně z příjmu fyzických osob předávání rekapitulace za zdaňovací období předchozího kalendářního roku.

5. Služební orgán je povinen poskytnout členům volebních komisí pro volby do orgánů odborových organizací a členům odborových organizací k výkonu jejich činnosti podle zákona o státní službě služební volno v nezbytně nutném rozsahu; za dobu uvolnění jim přísluší plat (§ 176 zákona o státní službě).

6. Členové odborových organizací při výkonu služby nesmějí být pro výkon své činnosti diskriminováni, znevýhodněni nebo jakkoliv zvýhodněni ve svých právech. Služební orgán nesmí požadovat od státních zaměstnanců údaj o členství v odborové organizaci, není-li to nezbytné s ohledem na uplatnění práv člena odborové organizace.

Čl. 3

Informování, projednání a spolurozhodování

1. Služební úřad a odborové organizace se zavazují vzájemně si poskytovat v dostatečném předstihu informace týkající se služebních vztahů, zejména v oblasti vývoje platů, organizace služby, služebního prostředí, podmínek výkonu služby (zvláště pak systém hodnocení a odměňování státních zaměstnanců, systém školení a vzdělávání státních zaměstnanců), a vzájemně se informovat o svých stanoviscích k návrhům předpisů upravujících záležitosti vymezené v § 1 zákona o státní službě.

2. Služební úřad zajistí spolupráci zpravidla prostřednictvím odboru personálního. Odpovědnost za plnění povinností vyplývajících z konkrétních ustanovení kolektivní dohody stanoví služební orgán v organizačním řádu Ministerstva vnitra, odpovědné útvary zasílají všechny dokumenty poskytnuté odborovým organizacím odboru personálnímu. Pověřeným zaměstnancem je zpravidla vedoucí oddělení personální práce odboru personálního, případně jiný zaměstnanec sekce státního tajemníka určený služebním orgánem, který bude pravidelným účastníkem jednání výborů odborových organizací. Odborová organizace zajistí spolupráci prostřednictvím svého předsedy či místopředsedy, případně jiného pověřeného člena.

3. Služební orgán bude pravidelně, obvykle jednou měsíčně, konat společná setkání s předsedou a případně dalšími členy výboru Základní odborové organizace Odborového svazu státních orgánů a organizací na Ministerstvu vnitra. Služební orgán může být zastoupen svým zástupcem nebo ředitelem odboru personálního. Jednou za pololetí se uskuteční společné setkání všech smluvních stran.

4. Služební úřad prostřednictvím odboru personálního prokazatelně zabezpečí při přijetí nových státních zaměstnanců v rámci vstupního vzdělávání úvodního předání informace o existenci odborových organizací v rámci služebního úřadu, včetně kontaktu na ně, a seznámí je s kolektivní dohodou.

5. Odborové organizace jsou v rámci vnitřního legislativního procesu připomínkovým místem k návrhům právních předpisů provádějícím zákon o státní službě a k návrhům služebních předpisů náměstka ministra vnitra pro státní službu a státního tajemníka v Ministerstvu vnitra.

6. Jednotlivé úkony ve věcech služby a související opatření, u kterých se ve smyslu platných právních předpisů vyžaduje projednání, které je vedeno za účelem dosažení shody s odborovými organizacemi, budou opatřeny doložkou, z níž bude vyplývat, kdy a s kterým zástupcem odborové organizace byly projednány, případně s jakým výsledkem.

7. Dle § 132 odst. 2 písm. a), d), e) a h) zákona o státní službě služební úřad předkládá k projednání odborové organizaci podklady týkající se:

1. organizační struktury,

2. návrhů služebních předpisů,

3. návrhů na zlepšení podmínek výkonu služby,

4. bezpečnosti výkonu služby.

8. Služební úřad poskytuje a předkládá informace a podklady odborové organizaci k projednání dle § 129 odst. 2 zákona o státní službě zpravidla 15 dnů před jejich plánovanou účinností a odborová organizace se k nim vyjádří zpravidla ve lhůtě 15 dnů ode dne jejich obdržení; v případech, které nesnesou odkladu, mohou být tyto lhůty přiměřeně zkráceny. Odborová organizace má při projednání dle § 129 odst. 2 zákona o státní službě právo obdržet na své stanovisko odůvodněnou odpověď, a to v ústní formě při společném projednávání nebo v písemné formě, pokud se jednalo o písemné informace a podklady zaslané odborové organizaci a nepostačuje ústní projednání.

9. Dle § 132 odst. 2 písm. c) zákona o státní službě služební úřad předkládá k projednání odborové organizaci návrhy rozhodnutí týkající se těchto změn služebního poměru:

1. § 44 písm. a), § 45–46 – vyslání na služební cestu – je-li delší 4 týdnů,

2. § 44 písm. b), § 47 – přeložení – je-li delší než 4 týdny,

3. § 44 písm. e), § 50 – změna doby trvání služebního poměru po dobu čerpání mateřské nebo rodičovské dovolené; kromě změn z doby určité na dobu neurčitou po složení úřednické zkoušky a prodloužení doby určité u služebních míst hrazených z prostředků EU,

4. § 44 písm. h), § 61 – převedení na jiné služební místo,

5. § 44 písm. i), § 62 – zařazení mimo výkon služby z organizačních důvodů,

6. § 44 písm. n), § 67 – vyslání k výkonu zahraniční služby a zařazení po jeho ukončení – je-li delší 4 týdnů; to se netýká stávajících státních zaměstnanců vyslaných k výkonu služby, včetně prodloužení tohoto vyslání,

7. § 44 písm. p), § 68 – zkrácení (a změny zkrácené) služební doby; pokud se jedná o případy, kdy služební úřad žádosti o zkrácení služební doby nevyhoví.

Návrhy rozhodnutí služební úřad předkládá odborové organizaci zpravidla 15 dnů před jejich plánovanou účinností a odborová organizace se k nim vyjádří zpravidla ve lhůtě 15 dnů ode dne jejich obdržení; v případech, které nesnesou odkladu, mohou být tyto lhůty přiměřeně zkráceny.

10. Dle § 132 odst. 2 písm. c) zákona o státní službě služební úřad předkládá vždy k 15. dni v měsíci za uplynulý měsíc i přehledy v elektronické podobě týkající se změn služebního poměru:

1. § 44 písm. c), § 48 – zproštění výkonu služby (statistický údaj),

2. § 44 písm. d), § 49 – zařazení na jiné služební místo,

3. § 44 písm. f), § 51–58 – jmenování na služební místo představeného,

4. § 44 písm. g), § 60 – odvolání ze služebního místa představeného,

5. § 44 písm. j), § 63 – zařazení mimo výkon služby z důvodu mateřské nebo rodičovské dovolené,

6. § 44 písm. k), § 64 – zařazení mimo výkon služby pro výkon funkce v odborové organizaci,

7. § 44 písm. l), § 65 – zařazení mimo výkon služby pro pozastavení služby,

8. § 44 písm. m), § 66 – zastupování v případech, kdy je zastupování delší 4 týdnů,

9. § 44 písm. q), § 69 – přerušení výkonu služby za účelem dalšího vzdělání nebo odborné stáže delší 4 týdnů.

Přehledy uvedené v písmenech c), e) a g) může služební úřad předložit i za jiné časové období než za uplynulý měsíc.

11. Služební úřad poskytne odborové organizaci do 15 dnů po ukončení čtvrtletí v kalendářním roce jmenovitý přehled nově přijatých státních zaměstnanců a jmenovitý přehled ukončených služebních poměrů státních zaměstnanců, včetně uvedení důvodu ukončení služebního poměru.

12. Služební úřad poskytne odborové organizaci vždy do 1. března následujícího kalendářního roku v elektronické podobě statistický přehled stavu obsazenosti služebních míst obsahující zejména: počet systemizovaných služebních míst, počet vyhlášených výběrových řízení, úspěšnost těchto výběrových řízení – tj. případy, kdy řízení bylo ukončeno nástupem na služební místo, počet služebních míst obsazených ženami, vždy s rozdělením podle platových tříd, zda se jedná o státního zaměstnance nebo představeného, kolik státních zaměstnanců je zařazeno mimo výkon služby s uvedením důvodu, jaká je úspěšnost jejich znovuobsazení, v kolika případech došlo k marnému uplynutí šestiměsíční lhůty zařazení státního zaměstnance mimo výkon služby z organizačních důvodů.

13. Služební orgán poskytne odborové organizaci jednou ročně statistické údaje o:

1. služebních hodnoceních, s jejichž závěrem státní zaměstnanec nesouhlasil nebo je odmítl převzít,

2. služebních hodnoceních, která obsahují závěr o tom, že státní zaměstnanec dosahoval ve službě nevyhovujících výsledků, s uvedením opatření vůči státnímu zaměstnanci,

3. vedených a pravomocně ukončených kárných řízeních a počtu vyřízených stížností ve věcech služby obsahující zejména: počet případů, předmět stížnosti nebo kárného řízení, výsledek prošetření nebo kárného řízení, zda bylo prošetřováno nebo vedeno kárné řízení o kárném provinění státního zaměstnance nebo představeného.

14. Odborové organizace informují státní zaměstnance o své činnosti a o závěrech jednání se služebními úřady, a to takto:

1. Základní odborová organizace Odborového svazu státních orgánů a organizací na Ministerstvu vnitra na svých intranetových stránkách „https://organizace.resortmv.cz/oo/oomv/SitePages/DomovskaStranka.aspx“,

2. Základní odborová organizace Odborového svazu státních orgánů a organizací Sekce informatiky při Ministerstvu vnitra v objektu CETROTEX vyvěšením na nástěnce,

3. Nezávislý odborový svaz Policie České republiky: dostupné na internetových stránkách www.nospcr.cz.

15. Služební úřad nesmí narušovat soukromí státního zaměstnance na místě výkonu služby tím, že podrobuje státního zaměstnance otevřenému nebo skrytému sledování, vyjma bezpečnostního monitoringu prostřednictvím instalovaných bezpečnostních kamer a monitoringu jeho činností prostřednictvím výpočetní techniky v rámci protikorupčních opatření a bezpečnostních kontrol definovaných a příležitostně zaváděných v souladu s příslušnými služebními předpisy. Služební úřad dále nesmí narušovat soukromí státního zaměstance na místě výkonu služby tím, že podrobuje státního zaměstnance odposlechu a záznamu jeho telefonických hovorů, kontrole elektronické pošty, vyjma podezření na bezpečnostní a kybernetický problém/útok prostřednictvím elektronické pošty; kontrole nepodléhají dále listovní zásilky, vyjma zásilek s potenciálně podezřelým obsahem (podezření na obsah jedu, výbušnin apod.), adresovaných státnímu zaměstnanci; listovní zásilky nepodléhají jiné než bezpečnostní kontrole, kterou smí služební úřad zavést pouze v případech rozhodnutí Bezpečnostní rady státu nebo vlády České republiky a vyhlášení zvýšeného stupně ohrožení obecně, nebo v případě hrozby kybernetického útoku, a to na základě rozhodnutí příslušných orgánů, představených a uskupení, a dále pak k ochraně zaměstnance, zejména pokud povaha činnosti služebního úřadu spočívá ve styku s veřejností. Služební orgán je pak povinen informovat státní zaměstnance o rozsahu a výsledcích monitoringu a kontroly a způsobech jejího provádění. Zavedení výše uvedených kontrolních mechanismů k ochraně státních zaměstnanců služební orgán projedná (dle povahy kontroly a monitoringu) s odborovou organizací.

16. Za státního zaměstnance jedná služební úřad dle § 133 odst. 4 zákona o státní službě s tou odborovou organizací, jejímž je státní zaměstnanec členem. Za státního zaměstnance, který není odborově organizován, jedná – s ohledem na počet členů – služební úřad se Základní odborovou organizací Odborového svazu státních orgánů a organizací na Ministerstvu vnitra; v případě, že by se v době platnosti této kolektivní dohody stala početnější jiná odborová organizace, postupuje se dle § 133 odst. 4 zákona o státní službě.

17. Odborové organizace se zavazují, že pokud by dle § 133 odst. 2 zákona o státní službě přestaly splňovat podmínky své existence, budou o tom bez zbytečného odkladu informovat služební orgán.

Čl. 4

Zabezpečení činnosti odborových organizací

1. Služební úřad vytváří podmínky pro řádný výkon činnosti odborových organizací ve smyslu § 141 odst. 2 zákona o státní službě zejména tím, že:

1. poskytuje kancelářské prostory vybavené kancelářským nábytkem, na základě konkrétního požadavku a specifikace uživatele spojovací a výpočetní technikou s připojením na intranet a internet při dodržení platných bezpečnostních pravidel a hradí náklady nezbytné na jejich údržbu a technický provoz a náklady na potřebné podklady. Odborové organizace zajistí, aby spojovací a výpočetní technika byla použita maximálně efektivně, výhradně pro odborové účely a v souladu s bezpečnostními standardy stanovenými Ministerstvem vnitra v rámci kybernetické bezpečnosti,

2. zřídí poštovní přihrádky pro potřeby odborové organizace na svých centrálních podatelnách a umožní využívat k vnitřní distribuci její pošty své kurýrní služby.

2. Služební úřad zabezpečí ve spolupráci s jinými služebními úřady v rámci Ministerstva vnitra, u kterých působí odborové organizace, na základě konkrétního požadavku a specifikace uživatele přístup státních zaměstnanců do sítě intranet Ministerstva vnitra za účelem informací od odborových orgánů (viz čl. 3 odst. 11 kolektivní dohody).

3. V případě potřeby poskytne služební úřad odborové organizaci zasedací místnosti, učebny, školicí zařízení a pomůcky.

4. Služební úřad umožní dle kapacitních možností zástupcům odborových orgánů účast na školeních a seminářích týkajících se služby organizovaných v působnosti služebního úřadu.

ČÁST TŘETÍ

Práva ze služebního poměru a podmínky výkonu služby

Čl. 5

1. Státní zaměstnanci mají právo na vytvoření podmínek pro řádný a bezpečný výkon služby. Ženy mají právo na zajištění podmínek výkonu služby s ohledem na jejich těhotenství, dobu kojení a dobu po porodu (např. zajištění přebalovacích pultů pro kojence, zajištění vhodné místnosti pro kojení, zajištění sprchového koutu, zajištění samostatné kanceláře pro matku s kojencem na služebním působišti). Tato opatření budou na jednotlivých služebních působištích zaváděna dle reálných potřeb státních zaměstnanců a finančních možností služebního úřadu dle rozpočtu Ministerstva vnitra a Zařízení služeb pro Ministerstvo vnitra; harmonogram zavádění těchto opatření bude stanoven v dohodě s odborovými organizacemi.

2. Služební úřad je povinen zajišťovat rovné zacházení se všemi státními zaměstnanci, pokud jde o podmínky výkonu jejich služby, včetně odměňování a jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, odborné přípravy a příležitosti dosáhnout funkčního nebo jiného postupu ve služebním poměru; za nerovné zacházení se nepovažuje rozlišování, které stanoví zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákoník práce“) a dále zákon č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nebo kdy je pro to věcný důvod spočívající v povaze výkonu služby a který je pro výkon této služby nezbytný. Povinností rovného zacházení a zákazem diskriminace se řídí i jednání služebního úřadu s žadateli o přijetí do služby před přijetím do služebního poměru. Smluvní strany berou na vědomí, že služební orgán může být v této věci vázán vládními materiály prosazujícími opatření k aktivnímu zajištění rovnosti znevýhodněných skupin zaměstnanců (zejména žen, osob se zdravotním postižením, seniorů atd.).

3. Nikdo nesmí výkonu práv a povinností vyplývajících ze služebního poměru zneužívat na újmu jiného státního zaměstnance nebo k ponižování jeho lidské důstojnosti (především neetické jednání, mobbing, bossing, staffing, sexuální harassment), tzn. k jednání, které je v rozporu s pravidly etiky státních zaměstnanců, respektive s dobrými mravy.

4. Služební orgán nebo ten, kdo jedná na základě jeho pověření, oznámí státnímu zaměstnanci jeho vyslání na služební cestu zpravidla nejméně 48 hodin před jejím uskutečněním; to neplatí v případě státních zaměstnanců, u kterých je vysílání na služební cestu pravidelnou součástí výkonu služby na jimi zastávaném systemizovaném služebním místě. V případě mimořádné události nebo se souhlasem státního zaměstnance lze lhůtu zkrátit.

5. V souvislosti se skončením služebního poměru vydá služební úřad státnímu zaměstnanci služební posudek, a to do 15 dnů od požádání o posudek, nejdříve však dva měsíce před ukončením služebního poměru.

6. Na základě žádosti státního zaměstnance, u něhož tomu nebrání řádné plnění úkolů služebního úřadu, může příslušný představený uzavřít dohodu o zavedení pružného rozvržení služební doby. V případě, že představený odmítne udělit souhlas se zavedením pružného rozvržení služební doby, rozhodne o žádosti státního zaměstnance služební orgán. V případě, že služební orgán nevyhoví žádosti, projedná ji s odborovou organizací. V případě zrušení pružného rozvržení služební doby ze strany příslušného představeného bez souhlasu konkrétního státního zaměstnance předem předloží příslušný představený tento záměr služebnímu orgánu k projednání s odborovou organizací.

7. Na základě žádosti ředitele odboru nebo vedoucího samostatného oddělení lze zavést pružné rozvržení služební doby plošně pro celý útvar, pokud tomu nebrání řádné plnění úkolů služebního úřadu. V takovém případě se stanoví pružné rozvržení služební doby služebním předpisem nebo po souhlasu všech státních zaměstnanců daného útvaru.

8. K prokázání překážky ve službě na straně státního zaměstnance podle nařízení vlády č. 135/2015 Sb., o dalších překážkách ve státní službě, za které přísluší státnímu zaměstnanci plat, přílohy bodu 4 písm. c) bude služební úřad akceptovat čestné prohlášení předložené státním zaměstnancem, v případech ohrožení osobních údajů na straně státního zaměstnance či jeho osob blízkých.

9. Období, ve kterém služba přesčas nesmí v průměru překročit 8 hodin týdně, se stanoví na 52 týdnů po sobě jdoucích.

Čl. 6

Dovolená státních zaměstnanců

1. Požádá-li státní zaměstnanec služební orgán o převedení části dovolené (nejvýše 2 týdny) v kalendářním roce, ve kterém mu na dovolenou vzniklo právo, do dalšího kalendářního roku, služební orgán státnímu zaměstnanci vyhoví. Jednotliví představení budou pravidelně kontrolovat čerpání dovolené svých podřízených státních zaměstnanců. Výsledky kontrol budou jednotlivými odbory zasílány v termínech, které budou stanoveny v dohodě mezi služebním orgánem a odborovými organizacemi, odboru personálnímu, který je zpracuje a projedná s odborovým orgánem.

2. Jestliže poměrná část dovolené (§ 212 odst. 2 a 3 zákoníku práce) činí necelý den, zaokrouhlí se na půlden (§ 216 odst. 4 zákoníku práce).

3. Rozvrhy čerpání dovolené předkládá služební orgán odborové organizaci elektronicky prostřednictvím odboru personálního k vyslovení jejího souhlasu podle § 217 odst. 1 zákoníku práce do 31. května kalendářního roku; změny rozvrhu čerpání týkající se většího počtu státních zaměstnanců projedná služební orgán s odborovou organizací.

Čl. 7

Služba z jiného místa

1. Smluvní strany budou ve smyslu § 117 zákona o státní službě podporovat možnost sjednání dohody mezi služebním orgánem a státními zaměstnanci o výkonu služby z jiného místa, než je sídlo služebního úřadu nebo jeho útvaru, pokud to nebude bránit řádnému plnění úkolů služebního úřadu a nebude se jednat o správní činnosti dle § 2 nařízení vlády č. 144/2015 Sb., o výkonu státní služby z jiného místa a pravidlech pro vytvoření předpokladů sladění rodinného a osobního života s výkonem státní služby.

2. Důvodem pro sjednání dohody o výkonu služby státního zaměstnance z jiného místa může být například péče o nezletilé děti (případně jiné závažné rodinné důvody), dlouhodobější zdravotní problémy, kdy státní zaměstnanec nemůže docházet do služby, ale je služby schopen a může vykonávat službu na jiném místě, nebo kdy samostatná činnost státního zaměstnance je nezávislá na jeho přítomnosti na služebním působišti. Rozhodování konkurujících si žádostí státních zaměstnanců v rámci jednoho útvaru bude řešeno na základě principu nediskriminace, včetně toho, že udělený souhlas může být z důvodů vážnějšího zájmu jiného státního zaměstnance následně odvolán. Tyto případy budou předem projednány s odborovou organizací. Služební úřad bude vytvářet podmínky pro to, aby co největší počet státních zaměstnanců mohl krátkodobě vykonávat službu z jiného místa.

3. Státní zaměstnanec může vykonávat službu z jiného místa pouze ve dny, které budou určeny dohodou mezi státním zaměstnancem a služebním orgánem, a to buď jako konkrétní dny v týdnu, nebo tak, že státní zaměstnanec může vykonávat službu z jiného místa pouze po určitý počet dnů v měsíci, přičemž konkrétní dny budou určeny po předchozí dohodě mezi státním zaměstnancem a jeho bezprostředně nadřízeným představeným; v ostatní dny vykonává státní zaměstnanec službu v místě svého služebního působiště. V případě, že nedojde k dohodě, rozhodne služební orgán po projednání s odborovým orgánem.

4. Pro výkon služby z jiného místa bude státní zaměstnanec vybaven odpovídajícími technickými a komunikačními prostředky při dodržení bezpečnostních zásad v rámci kybernetické bezpečnosti. Při rozdělování technických prostředků bude též dodržováno nediskriminačních zásad a bude přihlédnuto k finančním možnostem služebního úřadu. Dohoda o výkonu služby z jiného místa se sjednává na dobu určitou, zpravidla jednoho roku. Schválení dohody nezakládá nárok na její uzavření na další dobu určitou.

Čl. 8

Množství služebních úkolů a služební tempo

1. Představení jsou povinni při určení množství služebních úkolů respektovat předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přiměřeně zohlednit čas na jídlo, oddech a přirozené potřeby státních zaměstnanců. Služební úřady jsou povinny zabezpečit, aby výše uvedené podmínky byly vytvořeny před zahájením výkonu služby. Smluvní strany berou na vědomí specifika služebních míst, na nichž jsou státními zaměstnanci vykonávány činnosti obnášející nerovnoměrné zatížení plněním služebních úkolů, u kterých budou zajištěny objektivně nejvyšší možné standardy podmínek pro dané služební místo.

2. V případě státních zaměstnanců se zdravotním postižením se množství služebních úkolů a služební tempo přizpůsobí jejich zdravotnímu stavu na základě posudku o zdravotní způsobilosti vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb.

3. Množství služebních úkolů a služební tempo v jednotlivých útvarech služebního úřadu bude služební úřad projednávat s odborovými organizacemi na základě žádosti státních zaměstnanců zpravidla za přítomnosti zodpovědného představeného za předmětnou agendu, případně s příslušným náměstkem ministra vnitra pro řízení sekce.

ČÁST ČTVRTÁ

Platy

Čl. 9

1. Odborové organizace jsou oprávněny projednat se služebním orgánem za uplynulý kalendářní rok vývoj platů, průměrného platu a jejich jednotlivých složek.

2. Služební úřad seznámí odborový orgán s plánovaným počtem státních zaměstnanců a finančním limitem prostředků na platy stanovenými na příslušný kalendářních rok. Písemnou informaci o uvedených ukazatelích, případně o jejich korekci, předloží služební úřad odborovému orgánu do 15 dnů po jejich obdržení nebo po jejich změně.

3. Služební úřad poskytne odborovému orgánu vždy do konce února kalendářního roku informaci za uplynulý kalendářní rok týkající se:

1. skutečného a průměrného přepočteného počtu zaměstnanců,

2. průměrné výše přiznaného služebního příjmu v členění: platový tarif, příplatek za vedení, příplatek za zastupování a odměny,

3. průměrné platové třídy,

4. průměrné výše osobních příplatků v procentech a korunách,

5. objemu nevyužitých prostředků na platy v předchozím kalendářním roce,

a to v členění po jednotlivých útvarech ve služebním úřadě.

ČÁST PÁTÁ

Sociální podmínky státních zaměstnanců

Čl. 10

1. 1. Služební úřad na žádost státního zaměstnance zabezpečí poskytnutí psychologické pomoci či jiné účinné pomoci, například umožnění práce z jiného místa podle čl. 7, další úpravu výkonu služby v souvislosti se zdravotním a psychickým stavem (dočasné snížení služebního tempa apod.), státnímu zaměstnanci, kterému byla způsobena fyzická nebo psychická újma pro plnění nebo v souvislosti s plněním jeho služebních úkolů. Psychologická nebo jiná účinná pomoc může být takovému zaměstnanci poskytnuta i bez výslovné žádosti, z iniciativy služebního úřadu nebo odborové organizace.

   2. Služební úřad poskytne státním zaměstnancům na základě jejich oznámení o osobních důvodech bez povinnosti předložení dokladu o důvodu nepřítomnosti, indispoziční volno v rozsahu 5 dnů v průběhu kalendářního roku. Za dobu čerpání indispozičního volna se plat nekrátí. Pro stanovení nároku na dovolenou se indispoziční volno považuje za výkon služby.

   3. Státním zaměstnancům, kteří mají stanovenou služební dobu nebo povolenou kratší služební dobu rozvrženou jinak než do pětidenního pracovního týdne, se poskytne v kalendářním roce tolik pracovních dnů indispozičního volna, na kolik pracovních dnů v týdnu je rozvržena jejich služební doba.

   4. Služební orgán na žádost státního zaměstnance poskytne individuální studijní volno dle § 108 zákona o státní službě. Služební volno na přípravu obecné části úřednické zkoušky se poskytne v rozsahu nejméně 1 dne, služební volno na přípravu každé zvláštní části úřednické zkoušky se poskytne v rozsahu nejméně 1 dne.

Čl. 11

Odměny k životním a služebním výročím

1. Služební úřady v souladu s Kolektivní dohodou vyššího stupně poskytnou státním zaměstnancům z rozpočtových prostředků odměny v této výši:

1. odměny při dovršení služebního výročí

   • státnímu zaměstnanci bude vyplacena odměna při dovršení doby trvání služebního poměru 10 let ve výši 5 000 Kč,

   • státnímu zaměstnanci bude vyplacena odměna při dovršení doby trvání služebního poměru 20 let ve výši 10 000 Kč,

1. • státnímu zaměstnanci bude vyplacena odměna při dovršení doby trvání služebního poměru 30 let ve výši 15 000 Kč,

   • státnímu zaměstnanci bude vyplacena odměna při dovršení doby trvání služebního poměru 40 let ve výši 20 000 Kč,

2. odměny k životnímu výročí

   • při dovršení 40 let věku bude státnímu zaměstnanci poskytnuta odměna ve výši 5 000 Kč za podmínky, že služební poměr státního zaměstnance trval nejméně 5 let,

   • při dovršení 50 let věku bude státnímu zaměstnanci poskytnuta odměna ve výši 8 000 Kč za podmínky, že služební poměr státního zaměstnance trval nejméně 5 let,

   • při dovršení 60 let věku bude státnímu zaměstnanci poskytnuta odměna ve výši 10 000 Kč za podmínky, že služební poměr státního zaměstnance trval nejméně 5 let,

3. odměny při prvním skončení služebního poměru po přiznání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně nebo po nabytí nároku na starobní důchod

   • státnímu zaměstnanci bude vyplacena odměna ve výši 5 000 Kč, trval-li jeho služební poměr nejméně 5 let,

   • státnímu zaměstnanci bude vyplacena odměna ve výši 10 000 Kč, trval-li jeho služební poměr nejméně 10 let,

   • státnímu zaměstnanci bude vyplacena odměna ve výši 15 000 Kč, trval-li jeho služební poměr nejméně 15 let.

2. Pro účely vzniku nároku na odměnu se do doby trvání služebního poměru státního zaměstnance započítává doba trvání pracovního poměru, který vzniku služebního poměru bezprostředně předcházel, a to ve správních úřadech, které jsou dle § 4 odst. 1 zákona o státní službě služebními úřady, a ve státních orgánech nebo právnických osobách, které jsou služebními úřady dle § 4 odst. 2 zákona o státní službě. Za předchozí pracovní poměr se pro tyto účely považuje i pracovní poměr u Policie České republiky, pokud zaměstnanec přešel k služebnímu úřadu na základě zákona.

3. Nárok na odměnu vzniká státnímu zaměstnanci, jehož služební výročí, životní výročí, první skončení služebního poměru po přiznání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně nebo po nabytí nároku na starobní důchod nastane od 1. 1. 2019 včetně. Odměna se vyplatí v nejbližším výplatním termínu určeném ve služebním úřadu pro výplatu platu. Poskytnutí odměny spojené s nabytím nároku na starobní důchod a s přiznáním invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně je vázáno na ukončení služebního poměru státního zaměstnance. Nárok na odměnu náleží jen v kalendářním roce vzniku služebního nebo životního výročí podle odstavce 1 písm. a) a b). Pokud v důsledku pochybení na straně služebního úřadu nedojde k výplatě odměny v kalendářním roce vzniku výročí, bude odměna státnímu zaměstnanci vyplacena v nejbližším výplatním termínu po zjištění pochybení.

4. Odměnu lze opakovaně poskytnout i v případě, že služební poměr skončil po přiznání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně a poté v důsledku zlepšení zdravotního stavu s časovým odstupem vzniká znovu služební poměr, který pak skončí po vzniku nároku na starobní důchod. Po přiznání invalidního důchodu lhůty podle odstavce 1 písm. c) neběží; po návratu státního zaměstnance zpět do služby pokračuje běh těchto lhůt od okamžiku přiznání invalidního důchodu

5. Udělením těchto odměn není dotčen nárok na odměny vyplývající ze zásad o používání prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb.

Čl. 12

Péče o státní zaměstnance

1. Služební úřad podle svých provozních možností zabezpečí zejména:

1. vybavení služebního úřadu kuchyňkami, nebo kuchyňskými kouty, hygienickými potřebami a poskytování ochranných pomůcek,

2. vhodná opatření včetně případné úpravy služební doby, pro případy, že teplota v objektu, ve kterém státní zaměstnanec vykonává službu, dosáhne 28 °C a více, a to na základě žádosti státních zaměstnanců, nebo odborové organizace,

3. potřebnou vybavenost a kulturu prostředí výkonu služby (malování, výměna opotřebovaných podlahových krytin, vybavení kanceláře nábytkem, nástěnkami, zrcadly, věšáky apod.) včetně optimálního služebního prostoru a v případě potřeby a možností objektu zabezpečí bezbariérový přístup,

4. úhradu nákladů na očkování proti infekční hepatitidě A a B u státních zaměstnanců, a to na jejich žádost a s ohledem na účelnost očkování ve vztahu k riziku ohrožení zdraví při výkonu služby,

5. vytvoření podmínek pro sportovní aktivity státních zaměstnanců a umožní státním zaměstnancům bezplatné používání svých sportovišť a sportovních zařízení mimo dobu výkonu služby,

6. možnost využití rekreačních zařízení služebního úřadu pro rodinnou rekreaci státním zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům. Cena jednotlivých rekreačních poukazů bude stanovena na základě objektivně vynaložených přímých nákladů jednotlivých rekreačních zařízení při zohlednění daně z přidané hodnoty. Pro zabezpečení kontroly tvorby cen u rekreačních poukazů v zařízeních služebního úřadu umožní služební úřad prostřednictvím sekce ekonomiky, strategií a evropských fondů zástupci odborové organizace nahlédnutí do materiálů, které byly použity pro tvorbu ceny poukazu. Služební úřad (sekce ekonomiky, strategií a evropských fondů) se dále zavazuje ve 4. čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku jednat se Zařízením služeb pro Ministerstvo vnitra o možnosti využití jejich zařízení pro rekreaci státními zaměstnanci Ministerstva vnitra za zvýhodněnou cenu na následující kalendářní rok. K tomuto jednání budou přizváni zástupci odborové organizace. Vzhledem k tomu, že Zařízení služeb pro Ministerstvo vnitra vykonává ubytovací činnost v režimu vedlejší činnosti, uvědomují si strany této kolektivní dohody, že v nabízené ceně musí být zahrnut v souladu s právním řádem přiměřený zisk,

7. stravování důchodcům – bývalým státním zaměstnancům, pokud to umožňují provozní podmínky a finanční zdroje služebního úřadu a pobyt v rekreačních zařízeních za cenu, která nebude vyšší než u stávajících státních zaměstnanců,

8. stravování formou stravovacích poukázek na služebním působišti služebního úřadu, kde není možné zajistit stravování státním zaměstnancům podle vyhlášky Ministerstva financí č. 430/2001 Sb., o nákladech na závodní stravování a jejich úhradě v organizačních složkách státu a státních příspěvkových organizacích, ve znění pozdějších předpisů. Stravovací poukázky služební úřad poskytne na žádost všem státním zaměstnancům i v případě uzavření pravidelné výdejny stravy.

2. S cílem přispět ke zlepšení výkonu služby služební úřad:

1. vybaví sociální zařízení například zrcadly a dalšími předměty sociální vybavenosti ve shodě s nařízením vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů,

2. zajistí, aby se ve vnitřních prostorách budov služebního úřadu nekouřilo, podle § 103 odst. 1 písm. l) zákoníku práce,

3. umožní státním zaměstnancům využívat poradenství v záležitostech služebního poměru (např. konzultace před podáním žádosti ve věcech služby, možnost porady před krokem majícím dopad do služebních podmínek státního zaměstnance apod.) a psychologické poradenství v rámci Ministerstva vnitra i nad rozsah čl. 10,

4. umožní státním zaměstnancům využití svých místností vhodných pro pořádání setkání při významných výročích při dodržení pravidel bezpečnosti ochrany zdraví při práci.

3. Služební úřad bude usilovat o vytvoření systému stabilizačních opatření vedoucích ke zvýšení obsazenosti volných služebních míst a rovnoměrnému personálnímu zabezpečení plnění služebních úkolů u služebního úřadu Ministerstva vnitra: dle právních a rozpočtových možností by se mohlo jednat například o proplácení vstupní lékařské prohlídky úspěšným uchazečům ve výběrových řízeních, kteří budou přijati do služebního poměru, poskytování zvláštních příplatků při horní zákonné hranici, vypisování cílových odměn, odměn v případě zastupování nepřítomných zaměstnanců nad rámec plnění vlastních služebních úkolů, věcné dary ve formě rekondičního, ozdravného pobytu apod.

Čl. 13

Poskytování příspěvků z fondu kulturních a sociálních potřeb

1. Tvorbu a použití fondu kulturních a sociálních potřeb (dále jen „fond“) upravuje vyhláška Ministerstva financí č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů. Správce fondu přijímá vlastní zásady pro jeho používání.

2. Služební úřad zabezpečí státním zaměstnancům stravování ve smyslu § 69 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 465/2011 Sb., a v souladu s vyhláškou Ministerstva financí č. 430/2001 Sb., o nákladech na závodní stravování a jejich úhradě v organizačních složkách státu a státních příspěvkových organizacích, ve znění pozdějších předpisů. Služební úřad hradí výdaje do výše daňové uznatelnosti nákladů [§ 24 odst. 2 písm. j) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů].

3. Správce fondu přispívá na stravování podle vlastních zásad. Přitom příspěvek z fondu činí minimálně 17 Kč na jedno hlavní jídlo v kalendářním dni, pokud státní zaměstnanec vykonává službu alespoň 3 hodiny. Další hlavní jídlo v kalendářním dni může být poskytnuto za sníženou cenu pouze v případě, pokud státní zaměstnanec vykonává službu déle než 11 hodin (§ 3 odst. 5 a 6 vyhlášky č. 430/2001 Sb.). O poskytování příspěvku z fondu na stravování důchodcům rozhoduje správce fondu spolu s odborovým orgánem podle svých možností.

4. Poskytování dalších plnění z fondu správce fondu stanoví ve shodě s odborovým orgánem ve svých zásadách podle vlastních podmínek a v souladu s příslušnými ustanoveními vyhlášky.

5. Služební úřad bude informovat odborové organizace o připravovaných kontrolních akcích věcně příslušných útvarů zaměřených na hospodaření s fondem. Odborová organizace může služebnímu orgánu navrhnout účast svého zástupce.

ČÁST ŠESTÁ

Bezpečnost výkonu služby, ochrana zdraví

Čl. 14

1. Služební úřad je povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví státních zaměstnanců při výkonu služby s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví při výkonu služby v souladu s nařízením Ministerstva vnitra č. 56/2011, k zajištění plnění úkolů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu služby a při práci.

2. Služební úřad prostřednictvím představených v souladu s čl. 3, 16, 17 a 18 nařízení Ministerstva vnitra č. 56/2011 provede jednou ročně prověrky stavu bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu služby. U zjištěných závad stanoví termíny a konkrétní odpovědnost za jejich odstranění. Zprávu o prověrce (čl. 18 nařízení Ministerstva vnitra č. 56/2011) zpracovanou prověrkovou komisí (roční zpráva o bezpečnosti práce z pracoviště) předloží odborové organizaci do 30. ledna následujícího roku. Do doby odstranění závad budou služebním úřadem přijata preventivní opatření, která vedou k minimalizaci rizik.

3. Odborová organizace je oprávněna delegovat do jednotlivých prověrkových komisí svého zástupce.

4. Služební úřad zpracuje prostřednictvím příslušného odborného útvaru na základě předložených zpráv podle čl. 19 odst. 1 a přílohy č. 1 k nařízení Ministerstva vnitra č. 56/2011 a vždy do 15. dubna kalendářního roku předloží odborové organizaci přehled a vyhodnocení úrazů, ke kterým v průběhu předchozího kalendářního roku došlo.

5. Služební orgán projedná s odborovou organizací připravované zásadní změny podmínek prostředí výkonu služby, hygieny výkonu služby a podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu služby.

ČÁST SEDMÁ

Stížnosti a kolektivní spory

Čl. 15

1. Státní zaměstnanec může podat ve věcech výkonu služby a ve věcech služebního poměru písemnou stížnost služebnímu orgánu. Stížnost státního zaměstnance musí být vyřízena písemně nejpozději do 30 dnů od jejího podání.

2. Státní zaměstnanec může podat oznámení ze spáchání protiprávního jednání představeným, státním zaměstnancem, jiným zaměstnancem nebo osobou ve služebním poměru podle jiného právního předpisu při výkonu služby, práce nebo veřejné funkce nebo v souvislosti s ním podle nařízení vlády č. 145/2015 Sb., o opatřeních souvisejících s oznamováním podezření ze spáchání protiprávního jednání ve služebním úřadu, a to i anonymně. Za tímto účelem služební orgán zřídil prošetřovatele a umístil v budově služebního úřadu schránku pro příjem podání v listinné podobě. Oznámení je prošetřeno ve lhůtě do 20 dnů ode dne přijetí nebo postoupení oznámení a ve zvlášť složitých případech do 40 dnů ode dne přijetí nebo postoupení oznámení.

3. Služební orgán nebo představený je povinen projednat se státním zaměstnancem nebo na jeho žádost i s odborovou organizací stížnost státního zaměstnance ve věcech podle odstavce 1.

4. Státní zaměstnanec je oprávněn požádat odborovou organizaci o pomoc s řešením své stížnosti podané služebnímu orgánu, a to také v případě, že služební hodnocení státního zaměstnance bude obsahovat závěr, že státní zaměstnanec ve službě dosahoval nevyhovujících výsledků.

5. Kolektivní spory se řeší podle zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů.

ČÁST OSMÁ

Závěrečná ustanovení

Čl. 16

1. Dodržování závazků sjednaných v této kolektivní dohodě se smluvní strany zavazují kontrolovat průběžně. Komplexní kontrola plnění kolektivní dohody bude zúčastněnými stranami provedena ve vzájemné součinnosti vždy k 30. září kalendářního roku.

2. Ujednání v této dohodě, která by zaručovala státním zaměstnancům nároky v menším rozsahu, než zaručují služební předpisy, platové, jiné právní předpisy nebo Kolektivní dohoda vyššího stupně, jsou neplatná.

3. Práva, která vznikla z kolektivních dohod jednotlivým státním zaměstnancům, se uspokojují jako ostatní práva státních zaměstnanců.

4. Spory vyplývající z plnění této kolektivní dohody budou řešeny jednáním smluvních stran s cílem dospět k dohodě v zájmu dosažení sociálního smíru.

5. Smluvní strany si sjednaly možnost změny a doplnění této kolektivní dohody ve smyslu § 8 odst. 5 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, formou číslovaných dodatků.

6. Tato kolektivní dohoda je vyhotovena v 4 stejnopisech s platností originálu. Každý účastník smluvních stran obdrží po jednom originálu.

7. Tato kolektivní dohoda nabývá platnosti dnem podpisu všech smluvních stran a uzavírá se na dobu neurčitou.

8. Tuto kolektivní dohodu lze vypovědět vždy k 30. září s tím, že skončí k 31. prosinci kalendářního roku, nebo po vzájemné dohodě.

9. Platnou kolektivní dohodu bude služební úřad neprodleně publikovat ve Věstníku Ministerstva vnitra a zveřejní ji na vlastních webových stránkách. Odborové orgány seznámí státní zaměstnance s obsahem dohody bezodkladně.

10. Platnost kolektivní dohody uzavřené dne 28.

11. ervence 2016 včetně uzavřených dodatků končí dnem 28. února 2019, čímž není dotčeno vázání stran právními vztahy doposud vzniklými. Souběh nároků z kolektivní dohody uzavřené dne 28. července 2016 včetně uzavřených dodatků a této kolektivní dohody není možný, to neplatí, pokud státnímu zaměstnanci byla již vyplacena nižší odměna, než na kterou by měl nárok podle této kolektivní dohody. V takovém případě má státní zaměstnanec nárok na vyplacení rozdílu mezi odměnou z této kolektivní dohody a kolektivní dohody uzavřené dne 28. července 2016 ve znění uzavřených dodatků.

V Praze dne 28. února 2019