O z n á m e n í

vedoucího analyticko legislativního odboru

Policejního prezidia České republiky,

kterým se uveřejňuje Kolektivní smlouva

(1) Pro potřeby útvarů Policie České republiky se uveřejňuje v plném znění Kolektivní smlouva uzavřená dne 3. prosince 2009 mezi Ministerstvem vnitra, krajskými ředitelstvími Policie České republiky, Koordinačním výborem základních odborových organizací občanských zaměstnanců Policie České republiky Odborového svazu státních orgánů a organizací a Nezávislým odborovým svazem Policie České republiky.

(2) Zrušuje se

a)    Kolektivní smlouva mezi Policií České republiky, Koordinačním výborem základních odborových organizací občanských zaměstnanců Policie České republiky Odborového svazu státních orgánů a organizací a Nezávislým odborovým svazem Policie České republiky, která byla uzavřena dne 12. března 2007 a která byla uveřejněna ve Sbírce interních aktů řízení Policejního prezidia České republiky čá. 64/2007,

b)    Dodatek č. 1 ke Kolektivní smlouvě, který byl uveřejněn ve Sbírce interních aktů řízení Policejního prezidia České republiky čá. 272/2007,

c)    Dodatek č. 2 ke Kolektivní smlouvě, který byl uveřejněn ve Sbírce interních aktů řízení Policejního prezidia České republiky čá. 84/2008,

d)    Dodatek č. 3 ke Kolektivní smlouvě, který byl uveřejněn ve Sbírce interních aktů řízení Policejního prezidia České republiky čá. 151/2008.

            Č. j. PPR-26058-2/ČJ-2009-99OP

                                                                            Vedoucí analyticko legislativního odboru

                                                                            Policejního prezidia České republiky

                                                                            plk. Mgr. Václav PELIKÁN  v. r.

Doporučená hesla pro evidenci:

– kolektivní smlouvy

– dohody

K O L E K T I V N Í   S M L O U V A

Změna: SIAŘ PP ČR čá. 196/2011

               SIAŘ PP ČR čá.  48/2012

               SIAŘ PP ČR čá.  45/2013

               SIAŘ PP ČR čá. 209/2014

               SIAŘ PP ČR čá. 258/2014

1.    Česká republika – Ministerstvo vnitra

zastoupené ministrem vnitra Ing. Martinem PECINOU, MBA a

2.    Česká republika – Krajské ředitelství policie hlavního města Prahy

zastoupené ředitelem plk. Mgr. Martinem ČERVÍČKEM a

3.    Česká republika – Krajské ředitelství policie Středočeského kraje

zastoupené ředitelem plk. JUDr. Václavem KUČEROU a

4.    Česká republika – Krajské ředitelství policie Jihočeského kraje

zastoupené ředitelem plk. Ing. Mgr. Radomírem HEŘMANEM a

5.    Česká republika – Krajské ředitelství policie Plzeňského kraje

zastoupené ředitelem brig. gen. JUDr. Miloslavem MAŠTEROU a

6.    Česká republika – Krajské ředitelství policie Karlovarského kraje

zastoupené ředitelem plk. Mgr. Oldřichem TOMÁŠKEM a

7.    Česká republika – Krajské ředitelství policie Ústeckého kraje

zastoupené ředitelem plk. JUDr. Jiřím VORÁLKEM a

8.    Česká republika – Krajské ředitelství policie Libereckého kraje

zastoupené ředitelem plk. Mgr. Milanem FRANKEM a

9.    Česká republika – Krajské ředitelství policie Královéhradeckého kraje

zastoupené ředitelem plk. JUDr. Petrem PŘIBYLEM a

10. Česká republika – Krajské ředitelství policie Pardubického kraje

zastoupené ředitelem plk. Mgr. Radkem MALÍŘEM a

11. Česká republika – Krajské ředitelství policie kraje Vysočina

zastoupené ředitelem plk. Mgr. Josefem BAČKOVSKÝM a

12. Česká republika – Krajské ředitelství policie Jihomoravského kraje

zastoupené ředitelem plk. Mgr. Tomášem KUŽELEM a

13. Česká republika – Krajské ředitelství policie Olomouckého kraje

zastoupené ředitelem plk. RNDr. Jaroslavem SKŘÍČILEM a

14. Česká republika – Krajské ředitelství policie Zlínského kraje

zastoupené ředitelem plk. Ing. Bedřichem KOUTNÝM a

15. Česká republika – Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje

zastoupené ředitelem plk. Mgr. Bc. Tomášem TUHÝM

na straně jedné

a

1.    Koordinační výbor základních odborových organizací občanských zaměstnanců Policie České republiky Odborového svazu státních orgánů a organizací

zastoupený jeho předsedou Mgr. Petrem PACHEREM a

2.    Nezávislý odborový svaz Policie České republiky

zastoupený jeho předsedou JUDr. Milanem ŠTĚPÁNKEM

na straně druhé

uzavírají tuto kolektivní smlouvu (dále jen „smlouva”).

Čl. 1

Úvodní ustanovení

Smlouva vychází ze zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), a dalších právních předpisů. Upravuje individuální a kolektivní vztahy mezi Českou republikou, za kterou jednají organizační složka státu Ministerstvo vnitra a organizační složky státu krajská ředitelství Policie České republiky (dále jen „zaměstnavatel“), a zaměstnanci zařazenými v Policii České republiky (dále jen „zaměstnanec“). Současně vymezuje vzájemné vztahy zaměstnavatele s příslušnými odborovými orgány odborových organizací působících v rámci zaměstnavatele (dále jen „odborový orgán“).

Čl. 2

Spolupráce zaměstnavatele a odborových orgánů

(1) Smluvní strany touto smlouvou vyjadřují vůli rozvíjet vzájemné korektní vztahy s cílem zajistit sociální smír. Za tím účelem se zavazují plně respektovat postavení a pravomoci zaměstnavatele i odborových orgánů vyplývající z právních předpisů a této smlouvy.

(2) K zabezpečení činnosti odborového orgánu zaměstnavatel podle svých provozních možností

a)    poskytne bezplatně a v přiměřeném rozsahu místnosti vybavené standardním kancelářským nábytkem včetně spojovací a výpočetní techniky, s napojením na Intranet; bude hradit nezbytné náklady na provoz a náklady na potřebné podklady. Umožní počítačové zpracování odborového účetnictví s licencí koupenou odborovým orgánem. Pro předsedu a místopředsedu Koordinačního výboru základních odborových organizací občanských zaměstnanců Policie České republiky Odborového svazu státních orgánů a organizací (dále jen „koordinační výbor“) umožní přístup k Internetu,

b)    zřídí ve svých podatelnách přihrádku a umožní využívat k vnitřní distribuci jeho pošty své kurýrní služby,

c)    umožní bezplatné využití svých místností (např. zasedací místnosti, učebny, jídelny, účelová a školící zařízení apod.) k plnění úkolů,

d)    věcně příslušná mzdová účtárna předá na vyžádání odborového orgánu roční jmenovitý výpis sražených členských příspěvků členů odborové organizace za příslušný kalendářní rok,

e)    k plnění pracovních úkolů poskytne bezúplatně zaměstnavatel prostřednictvím příslušného vedoucího územního pracoviště předsedovi a místopředsedovi koordinačního výboru služební dopravní prostředek, pokud to zaměstnavateli plnění služebních úkolů umožní, a to za podmínek stanovených příslušnými vnitřními předpisy.

(3) Zaměstnavatel poskytne členům odborového orgánu k výkonu funkce pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu s náhradou platu ve výši průměrného výdělku (§ 203 odst. 2 písm. a) bod 1 zákoníku práce). Náhrada platu u krátkodobě uvolněných odborových funkcionářů není spojena s povinností jeho refundace (§ 206 odst. 3 zákoníku práce). Předsedovi a místopředsedovi koordinačního výboru zaměstnavatel poskytne pracovní volno ve výši 50 % pracovní doby s náhradou platu. Za uvolněné odborové funkcionáře hradí zaměstnavatel zdravotní a sociální pojištění (§ 25a zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a § 26a zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 161/1993 Sb.). Další uvolnění na zbytek pracovní doby u předsedy a místopředsedy koordinačního výboru pro ostatní odborovou činnost budou odborové organizace hradit refundací.

(4) Zaměstnavatel předloží jednou za 2 měsíce odborovému orgánu prostřednictvím personálního pracoviště seznamy zaměstnanců, jimž vznikl pracovní poměr, s těmito údaji: jméno/a/, příjmení, útvar zařazení, platová třída a povolání. V případě, že ve sledovaném období dojde ke skončení pracovního poměru, doplní se seznam o jeho důvod s odkazem na příslušné ustanovení zákoníku práce. Tím není dotčeno ustanovení § 61 zákoníku práce.

Čl. 3

Zajištění informovanosti odborového orgánu

(1) Zaměstnavatel zajistí informovanost odborového orgánu průběžným zasíláním svých interních aktů řízení týkajících se pracovněprávní oblasti.

(2) V zájmu účelné a věcné spolupráce si obě smluvní strany budou včas a v nezbytném rozsahu poskytovat informace o změně své organizační struktury včetně změn v obsazení funkcí vedoucích zaměstnanců, kteří právně jednají v pracovněprávních vztazích na straně zaměstnavatele a v obsazení funkcí na straně odborového orgánu. Zaměstnavatel zajistí spolupráci na tomto úseku prostřednictvím personálního pracoviště, odborový orgán prostřednictvím svého předsedy, případně jiného pověřeného člena.

(3) Zaměstnavatel zajistí plnění svých zákonem uložených povinností vůči odborovému orgánu prostřednictvím vedoucích zaměstnanců, do jejichž věcné gesce je konkrétní problematika svěřena.

Čl. 4

Kontrolní činnost odborového orgánu

(1) Zaměstnavatel souhlasí s tím, že odborový orgán může provádět kontrolní akce zaměřené na dodržování pracovněprávních předpisů, předpisů a závazků vyplývajících z kolektivní smlouvy. Odborový orgán informuje zaměstnavatele v dostatečném časovém předstihu o zamýšlených kontrolních akcích včetně termínu jejich konání, a to i prostřednictvím dálkového přístupu dat (Internet, provozovatel poštovních služeb apod.). Následně zaměstnavatele seznámí se závěry z provedené kontroly a s návrhem na přijetí termínovaných opatření k odstranění zjištěných nedostatků.

(2) Smluvní strany si budou vzájemně poskytovat potřebnou součinnost při provádění své kontrolní činnosti. Kontrolní akce na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, případně na úseku dodržování pracovněprávních předpisů, zajistí po vzájemné dohodě společně. Náklady vzniklé výkonem kontroly nad bezpečností a ochranou zdraví při práci hradí zaměstnavatel.

Čl. 5

Hmotná zainteresovanost

(1) Zaměstnavatel zabezpečí prostřednictvím odborných útvarů zasílání souhrnných údajů o průměrných platech občanských zaměstnanců odborovému orgánu, a to v každém čtvrtletí kalendářního roku.

(2) Zaměstnavatel může v souladu s § 6 odst. 1 nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nařízení vlády č. 564/2006 Sb.“), určit zaměstnanci vykonávajícímu

a)    činnost převážně manuálního charakteru zařazenou v první až páté platové třídě platový tarif v rámci rozpětí platových tarifů stanovených pro nejnižší až nejvyšší platový stupeň příslušné platové třídy bez ohledu na délku praxe, nejméně však v platovém stupni, který odpovídá délce započitatelné praxe pro výkon konkrétní funkce podle § 4 nařízení vlády č. 564/2006 Sb.,

b)    uměleckou a uměleckotechnickou práci v šesté a vyšší platové třídě u Hudby Hradní stráže a Policie České republiky platový tarif tak, že zvýší platový stupeň, který odpovídá délce započitatelné praxe podle § 4 nařízení vlády č. 564/2006 Sb., takto

1.    o jeden stupeň, vykonával-li tuto práci nejméně 1 rok,

2.    o dva stupně, vykonával-li tuto práci déle než 3 roky,

3.    o tři stupně, vykonával-li tuto práci déle než 6 let,

4.    o čtyři stupně, vykonával-li tuto práci déle než 10 let.

(3) Na základě písemné žádosti zaměstnance zabezpečí příslušná mzdová účtárna srážky z jeho platu na příspěvky odborovému orgánu a další srážky, o které zaměstnanec požádá, pokud je to v souladu s právními předpisy a počítačové zpracování platů zaměstnanců to umožňuje.

(4) Zaměstnavatel odečte od základu daně zaplacené členské příspěvky zaplacené ve zdaňovacím období členem odborové organizace odborové organizaci.

(5) Nemůže-li zaměstnanec konat práce pro prostoj, který nezavinil, a není-li převeden na jinou práci, přísluší mu náhrada platu ve výši jeho průměrného výdělku.

(6) Při přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy nebo živelní událostí se poskytne zaměstnanci, není-li převeden na jinou práci, náhrada platu ve výši 80 % jeho průměrného výdělku.

(7) V případě, kdy je zaměstnavatelem nařízen souběžný výkon práce zaměstnanců při střídání navazujících směn, započítává se toto střídání do pracovní doby, nejdéle však v době 15 minut.

Pracovněprávní vztahy

Čl. 6

(1) Pracovněprávní jednání a související opatření, u kterých se ve smyslu právních předpisů vyžaduje projednání, které je vedeno za účelem dosažení shody nebo souhlasu odborového orgánu, budou opatřeny doložkou, z níž bude vyplývat, kdy a se kterým odborovým orgánem byly projednány, popřípadě s jakým výsledkem.

(2) Splatnost platu je po vykonání práce, a to nejpozději 10. dne v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na plat. Odborový orgán v rámci svých možností bude působit na zaměstnance, aby souhlasili s poukazováním platu na jeden účet zaměstnance u banky nebo spořitelního či úvěrového družstva, zejména sjednáváním výhodnějších podmínek u těchto subjektů.

(3) Převedení zaměstnance na jinou práci podle ustanovení § 46 zákoníku práce vždy projedná zaměstnavatel předem s odborovým orgánem.

Čl. 6a

(1) Po projednání s příslušným odborovým orgánem vedoucí zaměstnanec s personální pravomocí umožní uplatnění pružného rozvržení pracovní doby zaměstnanci, který o to požádá a provozní podmínky na pracovišti to dovolí.

(2) Do délky stanovené pracovní doby započítá zaměstnavatel zaměstnanci 15 minut určených na celkovou osobní očistu, pokud vykonává takovou pracovní činnost, která ji vyžaduje, a to před skončením směny.

(3) Období, ve kterém práce přesčas nesmí v průměru překročit 8 hodin týdně, se stanoví na 52 týdnů po sobě jdoucích.

(4) Vyžadují-li to provozní potřeby zaměstnavatele a naléhavý zájem společnosti, a to zvláště při plnění úkolů souvisejících s bezpečnostní situací, mimořádnými nebo živelními událostmi a dalšími důležitými opatřeními státu, je zaměstnavatel po dohodě se zaměstnancem oprávněn nařídit zaměstnanci pracovní pohotovost na jiném, se zaměstnancem dohodnutém místě odlišném od pracovišť zaměstnavatele. Teprve v rámci dohodnuté pracovní pohotovosti je zaměstnavatel oprávněn tuto formu pracovní pohotovosti nařídit. Odměna za pracovní pohotovost v místě trvalého nebo přechodného bydliště, mimo pracoviště, je ve všední den 10 % průměrného výdělku a 15 % v době pracovního klidu (soboty, neděle a svátky). Odměna za pracovní pohotovost mimo místa trvalého nebo přechodného bydliště nebo pracoviště, je ve všední den 15 % průměrného výdělku a 25 % v době pracovního klidu (soboty, neděle a svátky).

Čl. 6b

(1) Pracovní volno pro překážku v práci z důvodu obecného zájmu (§ 200 až 203 zákoníku práce) přísluší zaměstnanci od zaměstnavatele v nezbytně nutném rozsahu (na základě písemné žádosti), a to za předpokladu, že činnost nelze provést mimo pracovní dobu. Za nepřítomnost v práci z těchto důvodů náhrada platu zaměstnanci nenáleží, pokud právní předpis nestanoví jinak.

(2) Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci na jeho žádost pracovní volno s náhradou platu na nezbytně nutnou dobu, jestliže zaměstnanec organizovaně v obecném zájmu poskytuje osobní pomoc při živelních událostech, jejich likvidaci nebo odstraňování jejich následků, nebo při jiných mimořádných událostech, při nichž může být ohrožen život, zdraví nebo majetek, pokud to provozní podmínky na pracovišti dovolují.

(3) Pracovní volno bez náhrady platu poskytne zaměstnavatel na základě písemné žádosti zaměstnance v souvislosti s péčí o dítě nejdéle do doby, kdy dítě dosáhne věku 4 let.

(4) Zaměstnavatel poskytne nad rámec podmínek stanovených pro poskytování pracovního volna a poskytování náhrady platu v  příloze nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci (dále jen „nařízení vlády“), zaměstnanci pracovní volno s náhradou platu i v těchto dalších případech:

a)    při vlastní svatbě i za druhý den poskytnutého pracovního volna,

b)    při vstupu do partnerství podle zákona č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, bude poskytnuto pracovní volno ve stejném rozsahu jako při vlastní svatbě,

c)    při účasti zaměstnance na svatbě nebo při vstupu do partnerství rodiče 1 den,

d)    při poskytnutí pracovního volna za účelem vyhledávání nového pracovního místa, končí-li pracovní poměr z důvodů uvedených v ustanovení § 52 písm. a) až e) zákoníku práce, vždy na 1 půlden v týdnu po celou výpovědní dobu.

(5) Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci na jeho žádost pracovní volno v rozsahu 5 dnů v kalendářním roce z důvodu jeho zdravotní indispozice. Toto volno nelze čerpat ve zkušební době, v době pracovní neschopnosti, ošetřování nemocného dítěte mladšího než 10 let nebo jiného člena domácnosti a v době čerpání dovolené. Volno lze čerpat pouze v celých dnech a nevyčerpané volno nelze převádět do následujícího kalendářního roku. Za poskytnuté volno se zaměstnanci plat nekrátí.

(6) Uzavřou-li zaměstnanec a zaměstnavatel smlouvu o úhradě plateb veřejného zdravotního pojištění, jehož plátcem je zaměstnavatel, za dobu poskytnutého pracovního volna bez náhrady platu (§ 9 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů), může zaměstnavatel zaměstnancům poskytnout pracovní volno bez náhrady platu, nebrání-li tomu vážné provozní důvody v těchto případech:

a)    k přednáškové, výukové a zkušební činnosti nad rozsah uvedený v ustanovení § 203 odst. 2 písm. f) zákoníku práce,

b)    na další vzdělávání a kurzy nad rámec profesního vzdělávání zajišťované zaměstnavatelem,

c)    rodičům pečujícím o dítě mladší 15 let, popřípadě o starší zdravotně postižené dítě, a to zejména v době školních prázdnin,

d)    k doprovodu zdravotně postiženého dítěte do zařízení sociální péče nebo internátní speciální školy na nezbytně nutnou dobu nad rámec rozsahu, vyplývajícího z bodu 8. písm. b) přílohy nařízení vlády,

e)    k doprovodu dospělého rodinného příslušníka nebo jiného člena domácnosti do zdravotnického zařízení či zařízení sociální péče,

f)     při narození dítěte manželce (družce) zaměstnance na 1 den, v den porodu nebo následující pracovní den (podle výběru zaměstnance), a to nad rámec rozsahu vyplývajícího z bodu 6. přílohy nařízení vlády; pracovní volno poskytnuté k převozu manželky (družky) zaměstnance do zdravotnického zařízení a zpět tím není dotčeno,

g)    na nezbytně nutnou dobu k zařízení úředních formalit požadovaných pro poskytování dávky státní sociální podpory v případě, kdy zaměstnanci na tuto dávku vznikl nárok.

Čl. 6c

(1) Odstupné poskytované při skončení pracovního poměru podle ustanovení § 67 odst. 1 zákoníku práce se zvyšuje takto:

a)    o jednonásobek průměrného výdělku u zaměstnance, který ke dni skončení pracovního poměru dosáhl alespoň 10 let v pracovním poměru k zaměstnavateli,

b)    o dvojnásobek průměrného výdělku u zaměstnance, který ke dni skončení pracovního poměru dosáhl alespoň 20 let v pracovním poměru k zaměstnavateli,

c)    o trojnásobek průměrného výdělku u zaměstnance, který ke dni skončení pracovního poměru dosáhl alespoň 30 let v pracovním poměru k zaměstnavateli.

(2) Vedoucímu zaměstnanci odvolanému ze jmenované funkce, která se neruší, případně vedoucímu zaměstnanci, který se výkonu takové funkce vzdal, a zaměstnavatel pro něj nemá další pracovní zařazení odpovídající jeho zdravotnímu stavu a kvalifikaci nebo jestliže vedoucí zaměstnanec nabízenou práci zaměstnavatelem odmítne a jeho pracovní poměr skončí výpovědí podle ustanovení § 52 písm. c) zákoníku práce, náleží odchodné. Výše odchodného se stanoví podle stejných kritérií jako výše odstupného uvedená v předcházejícím odstavci. Odchodné nenáleží, pokud je vedoucí zaměstnanec odvolán z funkce pro závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci nebo pro soustavné méně závažné porušování povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci, pro které by bylo možno mu dát výpověď.

Čl. 6d

(1) V zájmu dosažení spravedlivějšího a jednoduššího určení délky dovolené u zaměstnanců s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou bude nárok na dovolenou vyplývající z ustanovení § 213 odst. 4 zákoníku práce přepočítáván na hodiny, přičemž při čerpání dovolené bude odepisováno tolik hodin, kolik měl zaměstnanec odpracovat v příslušné směně. Stejný postup bude i v těch případech, kdy u zaměstnance dojde v průběhu kalendářního roku ke změně v rozvržení pracovní doby (rovnoměrné za nerovnoměrné rozvržení a naopak).

(2) Jestliže poměrná část dovolené (§ 212 odst. 2 a 3 zákoníku práce) činí necelý den, zaokrouhlí se na půlden (§ 216 odst. 4 zákoníku práce). Zaokrouhlení se provádí dle matematických pravidel tak, že v případech, kdy z propočtu nároku na dovolenou po zaokrouhlení na 2 desetinná místa vyplynou nad rámec celých dnů čísla od 0,01 do 0,24, se zaokrouhlení provede na celý den směrem dolů; v případech, kdy vyplynou čísla od 0,25 do 0,74, se provede zaokrouhlení na půlden; v případech, kdy vyplynou čísla od 0,75 do 0,99, se provede zaokrouhlení na celý den směrem nahoru.

Čl. 7

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci

(1) V souladu s čl. 4 této smlouvy a ve smyslu ustanovení § 101 až 108 zákoníku práce a zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, pro vytvoření optimálních podmínek k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci oprávnění zástupci smluvních stran na příslušných stupních řízení sjednají:

a)    vždy pro příslušný kalendářní rok termíny dílčích společných kontrol jednotlivých pracovišť a zařízení tak, aby byla naplněna povinnost provést nejméně jednou v roce prověrky bezpečnosti na všech pracovištích a zařízeních,

b)    pro odstranění zjištěných závad odpovídající časové harmonogramy nebo navrhnou nezbytná opatření investičního charakteru k zařazení do plánu investic s určením priorit odstraňování závad a časovým harmonogramem tohoto postupu.

(2) Na základě vyhodnocení míry rizik a efektivnosti opatření, přijatých k jejich odstranění nebo alespoň minimalizování, charakteru práce a pracovního prostředí zaměstnavatel zpracuje po projednání s odborovým orgánem seznam pracovišť, na kterých budou zaměstnancům bezplatně poskytovány osobní ochranné pracovní prostředky, pracovní oděv a obuv, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky. Zaměstnavatel je povinen udržovat osobní ochranné pracovní prostředky v použivatelném stavu a kontrolovat jejich používání (§ 104 zákoníku práce).

(3) Odborný útvar zaměstnavatele předloží vždy do 15. dubna kalendářního roku odborovému orgánu zprávu o výsledcích komplexních prověrek bezpečnosti na jednotlivých pracovištích v průběhu předchozího kalendářního roku, včetně informací o plnění harmonogramu, sjednaného pro odstranění zjištěných závad.

(4) Zaměstnavatel zpracuje pro každý rok přehled a vyhodnocení pracovních úrazů, ke kterým v průběhu roku došlo. Seznam předloží do 15. dubna následujícího roku odborovému orgánu spolu s opatřeními přijatými k zamezení možnosti vzniku nebo opakování obdobných případů.

(5) Zaměstnavatel projedná s odborovým orgánem připravované zásadní změny podmínek pracovního prostředí, hygieny práce, podmínek bezpečnosti a školení zaměstnanců o bezpečnosti.

(6) Školení zaměstnanců o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci bude zaměstnavatel pravidelně opakovat nejméně jednou za 3 roky.

Čl. 8

Péče o zaměstnance

Na úseku péče o zaměstnance zaměstnavatel v rámci svých možností bude:

a)    dbát o potřebnou vybavenost a kulturu pracovního prostředí včetně optimálního pracovního prostoru a v případě potřeby zabezpečí bezbariérový přístup,

b)    zajišťovat, aby se ve vnitřních prostorách budov zaměstnavatele nekouřilo (§ 8 odst. 2 zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 305/2009 Sb.),

c)    zřizovat na pracovištích vybavené kuchyňky nebo kuchyňské kouty a průběžně doplňovat sociální zařízení hygienickými potřebami,

d)    umožňovat zaměstnancům využití svých místností vhodných pro pořádání významných životních a pracovních výročí, a to pouze za úhradu přímých nákladů,

e)    vytvářet podmínky pro sportovní aktivity zaměstnanců a zpřístupňovat jim bezplatné využití svých sportovních zařízení,

f)     umožňovat stravování důchodcům – bývalým zaměstnancům, kteří byli v pracovním poměru k zaměstnavateli do odchodu do důchodu,

g)    umožňovat důchodcům – bývalým zaměstnancům, kteří byli do prvního odchodu do důchodu v pracovním nebo služebním poměru k zaměstnavateli, pobyt v rekreačních zařízeních za stejnou cenu a podle finančních možností jako u stálých zaměstnanců,

h)   zajišťovat zaměstnancům bezplatný svoz na pracoviště a zpět v případě, že se pracoviště nachází v objektu zaměstnavatele, v dosahu kterého není zavedena hromadná doprava. Svoz je zajišťován z místa nejbližší zastávky hromadné dopravy dopravními prostředky zaměstnavatele. O realizaci svozu rozhodne vedoucí zaměstnanec s personální pravomocí.

Čl. 9

Výchovná a vzdělávací činnost

(1) Zaměstnavatel umožní v souladu se svými potřebami a možnostmi zaměstnancům studium na středních, vyšších odborných a vysokých školách, a to za podmínek stanovených právními předpisy. V případě, že zvýšení odborné kvalifikace touto formou je nezbytné pro výkon druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě, hradí zaměstnavatel náklady na zvýšení kvalifikace za podmínek sjednaných v kvalifikační dohodě, a to ve smyslu ustanovení § 234 zákoníku práce.

(2) Zaměstnavatel bude k zajištění plnění ustanovení článku 9 smlouvy vytvářet zaměstnancům podmínky k prohlubování kvalifikace pro výkon sjednaného druhu práce, a to na své náklady i potřebu profesního růstu zaměstnanců v jednotlivých odborných útvarech.

(3) Povinnost zaměstnance uhradit náklady na vzdělání nebo jejich poměrnou část podle odstavce 1 nevznikne, jestliže na jeho pracovní poměr k zaměstnavateli bezprostředně navazuje služební poměr příslušníka Policie České republiky. Mimo důvodů uvedených v ustanovení § 235 odst. 3 zákoníku práce může zaměstnavatel přiměřeně snížit nebo zcela prominout úhradu nákladů v případech hodných zvláštního zřetele (např. sociální důvody).

Čl. 10

Fond kulturních a sociálních potřeb

(1) Tvorbu a použití fondu kulturních a sociálních potřeb (dále jen „fond”) rámcově upravuje samostatná dohoda mezi odborovými orgány a zaměstnavatelem. Jednotliví správci fondu přijímají rozpočet a vlastní zásady pro jeho používání, přičemž rozpočet a zásady budou opatřeny podpisovou doložkou projednávajících stran.

(2) V souladu s článkem 4 bude zaměstnavatel informovat odborový orgán o připravovaných kontrolních akcích věcně příslušných útvarů zaměřených na hospodaření s fondem. Odborový orgán může navrhnout zaměstnavateli případnou účast svého zástupce.

Čl. 11

Závěrečná a zrušovací ustanovení

(1) Tato smlouva se uzavírá na dobu neurčitou a lze ji vypovědět za podmínek stanovených v ustanovení § 26 odst. 1 zákoníku práce.

(2) Smluvní strany se dohodly, že ve společné pracovní skupině, zřizované zaměstnavatelem a odborovým orgánem, vyhodnotí 1x za rok plnění této smlouvy. Pracovní skupina bude oprávněna shromažďovat, posuzovat a dále využívat podklady pro přijetí změn smlouvy, navrhovat doporučení vedoucí k nápravě zjištěných nedostatků a předkládat zaměstnavateli a odborovému orgánu podněty do návrhu smlouvy, připravované na následující období. Předsedu pracovní skupiny jmenuje zaměstnavatel. Jejími členy budou delegovaní zástupci odborového orgánu a zástupci věcně příslušných útvarů.

(3) Smluvní strany se zavazují vzájemně se informovat o všech skutečnostech, které se jeví jako porušování této smlouvy.

(4) Smlouvu lze měnit po dohodě smluvních stran pouze formou písemných příloh, které se stávají nedílnou součástí smlouvy.

(5) Tato smlouva nabývá účinnosti dne 1. ledna 2010.

(6) Zrušuje se Kolektivní smlouva mezi Policií České republiky, Koordinačním výborem základních odborových organizací občanských zaměstnanců Policie České republiky Odborového svazu státních orgánů a organizací a Nezávislým odborovým svazem Policie České republiky, která byla uzavřena dne 12. března 2007 a uveřejněna ve Sbírce interních aktů řízení Policejního prezidia České republiky čá. 64/2007, ve znění dodatků.

(7) Schválenou smlouvu bude zaměstnavatel neprodleně publikovat ve sbírce interních aktů řízení zaměstnavatele. Stejně tak bude publikovat její přílohy. Odborové orgány seznámí zaměstnance s obsahem smlouvy včetně příloh nejpozději do 15 dnů od jejich uzavření.

Č. j.

V Praze dne 3. prosince 2009

Ing. Martin PECINA, MBA   v. r.

ministr vnitra                                                                                                     

plk. Mgr. Martin ČERVÍČEK   v. r.

ředitel Krajského ředitelství policie hlavního města Prahy

plk. JUDr. Václav KUČERA   v. r.

ředitel Krajského ředitelství policie Středočeského kraje

plk. Ing. Mgr. Radomír HEŘMAN   v. r.

ředitel Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje

brig.gen. JUDr. Miloslav MAŠTERA   v. r.

ředitel Krajského ředitelství policie

Plzeňského kraje

plk. Mgr. Oldřich TOMÁŠEK   v. r.

ředitel Krajského ředitelství policie Karlovarského kraje

plk. JUDr. Jiří VORÁLEK   v. r.

ředitel Krajského ředitelství policie

Ústeckého kraje

plk. Mgr. Milan FRANKO   v. r.

ředitel Krajského ředitelství policie Libereckého kraje

plk. JUDr. Petr PŘIBYL   v. r.

ředitel Krajského ředitelství policie Královéhradeckého kraje

plk. Mgr. Radek MALÍŘ   v. r.

ředitel Krajského ředitelství policie Pardubického kraje

plk. Mgr. Josef BAČKOVSKÝ   v. r.

ředitel Krajského ředitelství policie

kraje Vysočina

plk. Mgr. Tomáš KUŽEL   v. r.

ředitel Krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje

plk. RNDr. Jaroslav SKŘÍČIL   v. r.

ředitel Krajského ředitelství policie Olomouckého kraje

plk. Ing. Bedřich KOUTNÝ   v. r.

ředitel Krajského ředitelství policie

Zlínského kraje

plk. Mgr. Bc. Tomáš TUHÝ   v. r.

ředitel Krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje

Mgr. Petr PACHER   v. r.

předseda Koordinačního výboru základních odborových organizací občanských zaměstnanců Policie České republiky Odborového svazu státních orgánů a organizací

JUDr. Milan ŠTĚPÁNEK   v. r.

předseda Nezávislého odborového svazu Policie České republiky