Přepis Archiv.hn.cz, 5.11.2024
…K protestu se přitom nehlásili ani předáci Nezávislého odborového svazu Policie ČR. „Zatím se nikdo neozval a ani od kolegů ze základních organizací nemám informace o průběhu protestů,“ uvedl první místopředseda odborů Milan Synek s tím, že organizace nikoho k akci nevyzývala.
Podobně na tom byla i ředitelství v regionech. „Nemáme z protestu žádné poznatky, nikdo se nehlásil, že by se ho účastnil,“ uvedla například mluvčí královéhradecké policie Iva Kormošová. Potvrdila, že policisté mohou jednat jen v rámci zákona. Není tedy jasné, zda bude protest dostatečně viditelný, pokud budou policisté postupovat stále stejně, jen někteří z nich budou sahat častěji k domluvě, k níž by mnohdy přistoupili i bez protestu. I proto nejde podle Červenky ani tak o samotné pokuty, ale o osvětu. „Budou při řešení přestupku informovat lidi o tom, v jakém stavu je policie,“ dodal Červenka.
Protesty přišly v době, kdy odbory vyjednávají s ministrem vnitra Vítem Rakušanem (STAN) o navýšení peněz na platy. Silnější platová motivace by podle nich měla snížit deficit lidí, kteří chybí na služebnách. Rakušan před dvěma týdny slíbil, že příslušníkům bezpečnostních sborů se příští rok zvednou platy o 1500 korun ve všech tarifních třídách. Znamená to nárůst asi o pět procent, což je ale odborům málo – navrhují alespoň 6,9 procenta. Tedy tolik, o kolik si přilepší v příštím roce politici a soudci. „V minulém týdnu odešly za policejní odbory dopisy všem ministrům,“ uvedl pro HN Synek.
V roce 2023 byl průměrný plat u policie téměř 56 tisíc korun. To je o čtyři tisíce více než v předchozím roce a o více než osm a půl tisíce více než v roce 2019. Ještě rychleji ale rostou výsluhy, tedy renty bývalých příslušníků ozbrojených složek po jejich odchodu do civilu. V případě rozpočtu ministerstva vnitra je pobírají bývalí příslušníci policie, hasičského sboru, Generální inspekce bezpečnostních sborů, civilní rozvědky Úřadu pro zahraniční styky a informace a Bezpečnostní informační služby, byť ta jinak podléhá přímo vládě.
Za posledních deset let přitom vyplacené výsluhy vzrostly o 85 procent na 6,8 miliardy korun. Počet expříslušníků, kteří je pobírají, za tu dobu vzrostl z 30 na 36 tisíc. V loňském roce tak jen v případě ministerstva vnitra výsluhy dosáhly výše, která odpovídala pětině platů příslušníků ozbrojených sborů. Další výsluhy platí celní správa, vězeňská služba nebo armáda.
Odboráři se tak dohadují s vládou o stovky milionů korun, zatímco na vyplacených výsluhách naskakují i miliardy korun ročně. Výsluhu získá každý příslušník po patnácti letech služby. V tu chvíli má při odchodu nárok na 20 procent měsíčního příjmu. Procenta s každým rokem narůstají, stropu dosáhne policista nebo hasič po třiceti letech, kdy odchází s výsluhou ve výši poloviny platu.
Podle odborářů jsou ale rostoucí výsluhy jedním z benefitů příslušníků, který drží sbory pohromadě. „Nemyslíme si, že je dobré s nimi jakýmkoliv způsobem hýbat, to by sbory zcela destabilizovalo a současné podstavy by se ještě zvýšily. Obáváme se, že už by došlo k destrukci,“ reagoval Synek na dotaz, zda by regulace výsluh nepřinesla policii a dalším sborům potřebné miliardy…
VÝZVA VLÁDĚ
Na počátku minulého týdne rozeslal NOS PČR individualizované dopisy premiérovi a jednotlivým ministrům Vlády České republiky, kterými se na ně