Asi nedokážeme předem říci, jaký dopad na vnitřní bezpečnost naší země by mělo, resp. bude mít krácení rozpočtu bezpečnostních sborů, to ukáže až čas. Nicméně v době rostoucího mezinárodního napětí, jež je např. aktuálně umocňováno zvýšenou aktivitou “domácích” podporovatelů propalestinských sil či aktivitou dezinformační scény, nepřijde nám příliš předvídavé snižovat výdaje na bezpečností sbory, jejichž úkolem je právě chránit bezpečnost osob a majetku a veřejný pořádek, včetně předcházení trestné činnosti. Tedy občanů České republiky a jejich majetek. Ano, je tu slib ministra vnitra, že nedojde k poklesu služebních příjmů policistů a hasičů. Odhlédneme-li od skutečnosti, že zástupci dalších rezortů takový slib nedali, je potřeba se podívat do současného vládního návrhu státního rozpočtu na příští rok.

V návrhu státního rozpočtu na rok 2024 předloženým vládou jsou služební příjmy příslušníků ve služebním poměru bezpečnostních sborů a ozbrojených sil oproti roku 2023 kráceny v kapitolách:

• 314 Ministerstva vnitra ČR z 33.746.501.754 Kč na 33.049.019.271 Kč, tedy pokles o 2,1 %,
• 336 Ministerstva spravedlnosti ČR z 3.913.402.303 Kč na 3.802.405.457 Kč, tedy pokles o 2,8 %, a
• 312 Ministerstva financí ČR z 2.698.876.354 na 2. 644.898.827 Kč, tedy pokles o 2,0 %.

Z důvodu krácení rozpočtu v položce kapitoly 314 na platy zaměstnanců v pracovním poměru, vyjma zaměstnanců na služebních místech, o 2,4 % došlo ke konci roku 2023 k propouštění tzv. občanských zaměstnanců.

Taková je současná skutečnost. A i kdyby byl naplněn slib ministra vnitra, zřejmě by šlo jen o faktické zmrazení, neboť žádný konkrétní pozměňovací návrh na změnu příslušných položek kapitoly 314 jsme zatím nezaznamenali.

Co nás ale zarazilo, byla informace z posledního jednání s ministrem vnitra, že krácený rozpočet na provoz bezpečnostních sborů vystačí pouze na prvních 8 měsíců v roce. Zde se samozřejmě nabízí otázka, jaký to je rozpočet, který od počátku počítá se zajištěním provozu pouze na část roku, nikoliv na celý rok 2024.

Oproti tomu NOS PČR vidí s ohledem na vysokou inflaci a nezbytnou stabilizaci bezpečnostních sborů potřebu navýšení státního rozpočtu stejnou procentuální výší, jako se zvyšovaly rozpočty na služební příjmy příslušníků ve služebním poměru bezpečnostních sborů a ozbrojených sil ve služebním poměru, mezi roky 2022 a 2023, a to následovně:

• kapitola 314 Ministerstva vnitra ČR na 36.108.756.877 Kč,
• kapitola 336 Ministerstva spravedlnosti ČR na 4.265.608.510 Kč, a
• kapitola 312 Ministerstva financí ČR na 2.941.775.226 Kč.

Shodným způsobem by měly být rovněž navýšeny platy zaměstnanců v pracovním poměru, jež zajišťují potřebný servis v bezpečnostních sborech a dalším zaměstnancům v rámci příslušných ministerstev, a bez nichž by byl běžný chod bezpečnostních sborů, ozbrojených sil či samostatných ministerstev vážně ohrožen.

Jinak lze očekávat opačný efekt. Tedy, že začne docházet k tomu, že se státu nepovede přijmout dostatečné množství nových příslušníků, jelikož přes vysoké zákonné požadavky na výběr příslušníků dle zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, a i samotný fakt, že bezpečnostní sbory nebudou uchazečům moci co nabídnout, protože za poslední roky se zanedbala samotná motivační složka na výši nejen nástupních platů, ale i platů všech příslušníků. Současné platy dostačující na samotné zabezpečení základních potřeb. O možnosti šetření na důchod, k čemuž chce vláda dle svých opakujících se vyjádření občany naší země motivovat, však už nemluvě. Navíc i nastupující příslušníci mají své rodiny a nebudou moci ze svého platu 30 tis. hrubého schopni zabezpečit svou rodinu, natož připravit se na důchod.  Na sliby, případně na možné slibované vyhlídky, už nelze spoléhat, jelikož předchozí období ukázalo, že stát nemá jasnou koncepci u financování bezpečnostních sborů, která zcela nereflektuje bezpečnostní situaci doma a ve světě. Vláda by měla jasně říci, zda službu, kterou plní bezpečnostní sbory, požaduje. V jakém rozsahu a v jaké kvalitě, čemuž by měla jasně nastavit dostatečné financování. Plánovaný rozpočet totiž nepočítá s možnými riziky spojené s bezpečnostní situací, rovněž tak dostatečně nereflektuje na boj s různými dlouhodobými formami trestné činnosti, např. na trestnou činnost v souvislosti s dalšími migračními vlnami, rostoucí trestnou činnost v kyberprostoru či páchání nejzávažnější hospodářské trestné činnosti včetně korupce. Financovaní samotných sborů je vždy řešeno dodatečně, a to nejen finančními prostředky na služební příjmy v rámci nedostatečného počtu příslušníků cestou přesčasů, ale nyní i na samotný provoz bezpečnostních sborů.

Je toto opravdu cesta, kterou chce stát hazardovat s bezpečností našich občanů?

Ke shora uvedeným skutečnostem Předsednictvo NOS PČR dodává, že v průběhu kampaně “Bezpečnost něco stojí” osobním dopisem upozornilo všechny poslance a senátory Parlamentu České republiky, aby zvážili, zda budou hlasovat pro snížení finančních prostředků pro bezpečnostní sbory.

Bližší komentář je možné si přečíst v článku #BezpecnostNecoStoji.