Zítra se bude projednávat novela zákoníku práce, jejímž hlavním cílem má být „zvýšení flexibility pracovněprávních vztahů jak na straně zaměstnavatelů, tak na straně zaměstnanců, a tím tak uvolnit v řadě případů příliš rigidní nastavení právní úpravy s cílem reagovat na aktuální potřeby moderního trhu práce”.

Nutno podotknout, že samotná novela nevyvolává tolik kontroverzí jako pozměňovací návrh poslance Zuny, Skopečka, Jakoba, Decroix, Nového a Staňka, jenž by měl umožnit zaměstnavateli dát zaměstnanci písemně výpověď i bez uvedení důvodu.

Tento návrh důrazně odsoudily výbory a předsednictvo NOS PČR, stejně jako to udělal ČMKOS a další významné organizace chránící práva zaměstnanců.

Stejně jako ostatní vidíme základní nebezpečí v zásadním snížení právních jistot zaměstnanců a otevření možnosti bezbřehého zneužívání takovéto výpovědi a ohrožení existenční nouzí zaměstnance i jejich rodiny.

Přitom v prostředí bezpečnostních sborů, tzv. občanští zaměstnanci, kteří vytvářejí páteřní servisní podporu příslušníkům, zajišťujících bezpečnost naší země, patří mezi nejhůře placené státní zaměstnance, kdy téměř polovina platové tabulky se u nich pohybuje pod hranicí minimální mzdy, nemluvě o mzdě zaručené, třeba začínajícímu vysokoškolákovi se musí dorovnávat i dva tisíce k dosažení zaručené mzdy.

V prostředí bezpečnostních sborů je možná nižší riziko diskriminačních praktik výpovědí z důvodu věku, které by umožnila výpověď bez udání důvodu, ale jen proto, že mladé občanské zaměstnance je těžké „nabrat“, natož pak udržet, a tedy můžeme být rádi, že to vůbec kdo dělá, a tak není překvapením, že se jejich průměrný věk u policie pohybuje za hranicí 50 let.

Co tedy může bezpečnostní sbor svým občanským zaměstnancům nabídnout? Odpovídající plat nebo stravenku za 40 Kč, když se nejlevnější jídla pohybují tak třikrát dráž? To asi nebudou žádná lákadla. Tím posledním je možnost zaměstnání s jistým platem bez rizika krachu zaměstnavatele a jistota, že pokud si odvádí svoji práci řádně, nemohou být propuštěni jinak, než ze zákonem (doposud) předvídatelných důvodů.

Byť posuďme sami, jestli propuštění zaměstnanců z důvodu vládou snížených výdajů na jejich platy, jak se tomu stalo loni, se dá napasovat do zákonem taxativně vyjmenovaných důvodů. Nicméně odmítáme, aby se z takového propouštění stal systém zavedením výpovědi bez udání důvodu.

A v tomto případě, jakožto největší odborový svaz v bezpečnostních sborech s desítkami tisíc členů, jež ve své pětatřicetileté historii zastupoval své členy v tomu odpovídajícím množství pracovněprávních sporů, si dovolujeme tvrdit, že víme, jak by se výpověď bez udání důvodu mohla zásadně negativně projevit v pracovněprávních vztazích.

Proto jednoznačně odmítáme zavedení institutu výpovědi bez udání důvodu, které v legislativním procesu nedoporučil ani garanční Výbor pro sociální politiku Poslanecké sněmovny, a věříme, že na zítřejším jednání sněmovny bude tento pozměňovací návrh odmítnut.

Předsednictvo NOS PČR