Dne 1. července nabyl účinnosti zákon č. 183/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a zákona o některých přestupcích, jehož část sto čtyřicátá mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Kromě některých legislativně technických úprav, obsahuje novela i některé zásadní změny. Jednotlivé změny se stručným komentářem jsou obsaženy níže.

V souvislosti se zrušením tzv. „správních deliktů“, a jejich podřazení pod pojem „přestupek“, se i v zákoně o služebním poměru ruší tato dosud nadbytečné označení protiprávního jednání.

V § 45 zákona o služebním poměru byla doplněna nová povinnost příslušníka bez zbytečného odkladu oznámit správnímu orgánu příslušnému k projednání přestupku, že je příslušníkem, a to nejpozději po zahájení řízení o přestupku, z něhož je obviněn. Tímto byla zákonným způsobem zakotvena povinnost, kterou dosud, poněkud diskutabilně, obsahovala interní úprava závazným pokynem policejního prezidenta. Z této povinnosti se zakotvuje jediná výjimka. Příslušník tak nemusí učinit, pokud by předmětným oznámením vážně narušil důležitý zájem služby.

Zásadní změnou účinnou od 1. 7. 2017 je zrušení dosavadní subjektivní propadné 2měsíční lhůty, dosud obsažené v § 186 odst. 10 zákona o služebním poměru, v níž byl služební funkcionář povinen doručit příslušníkovi rozhodnutí o uložení kázeňského trestu za kázeňský přestupek. Zachována zůstala pouze objektivní 1roční lhůta, počínající běžet od doby kdy ke spáchání kázeňského přestupku došlo. Do běhu této lhůty se nezapočítává doba, po kterou se pro tentýž skutek vedlo trestní řízení, a nově se nezapočítává též doba, po kterou se pro tentýž skutek vedlo soudní řízení správní nebo řízení o přestupku. Z právní úpravy služebního poměru byly vypuštěny lhůty pro uložení kázeňského trestu za přestupek. To znamená, že bude nutno postupovat podle zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. Odpovědnost za přestupek zaniká, mimo jiné i promlčením přestupku. Promlčecí doba činí 1 rok nebo 3 roky, jde-li o přestupek, za který zákon stanoví sazbu, jejíž horní hrance je alespoň 100 000 Kč pokuty.

Významným způsobem byly rozšířeny oblasti, kdy je při projednávání jednání, které má znaky přestupku, nutno postupovat podle zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, upravené v § 189 zákona o služebním poměru. Jedná se o:

a) rozhodování, zda má jednání příslušníka všechny znaky potřebné k určení viny,
b) pokus,
c) zánik odpovědnosti,
d) určení povahy a závažnosti jednání, které má znaky přestupku,
e) polehčující okolnosti, f) přitěžující okolnosti,
g) ukládání kázeňských trestů za více jednání, h) upuštění od uložení kázeňského trestu,
h) podmíněné upuštění od uložení kázeňského trestu,
i) ukládání ochranného opatření zabrání věci,
j) mimořádné snížení výměry kázeňského trestu pokuty,
k) rozhodování o propadnutí věci, zákazu činnosti a upuštění od výkonu jeho zbytku,
l) ukládání ochranného opatření zabrání věci,
m) ukládání propadnutí náhradní hodnoty nebo zabrání náhradní hodnoty,
n) posuzování, zda byla zmeškána lhůta k podání podnětu,
o) společné řízení,
p) odložení věci,
q) zastavení řízení,
r) přerušení řízení, nebo
s) příkaz.

Z uvedeného je zřejmé, že bude v řízení o přestupku nezbytné pracovat i s právními instituty, které se dosud ve služebním poměru neuplatňovaly.

Za zásadní lze označit i změnu ustanovení § 190 odst. 8 zákona o služebním poměru, jíž se rozšiřují způsoby vyřízení odvolání odvolacím orgánem. Odvolací orgán mohl dosud odvolání zamítnout, napadené rozhodnutí změnit nebo zrušit a řízení zastavit. Nově může také rozhodnutí zrušit a věc vrátit k novému projednání služebnímu funkcionáři, který napadené rozhodnutí vydal.

JUDr. Petr Tomek